Dálnice D3
  Budějovická dálnice
  Praha(Jesenice) - Jílové - Benešov - Sedlčany - Sedlec-Prčice - Mezno - Chotoviny - Tábor - Soběslav - Veselí n./L. - Ševětín -  Borek - České Budějovice - Velešín - Kaplice - Dolní Dvořiště,státní hranice (A)
 D3 je nejkontroverznější českou dálnicí o jejíž celkovou existenci se neustále vedou spory.

Zmařené plány

I když je dálnice D3 plánována už od konce 30.let 20.století, první její kilometry začaly existovat až v prosinci 2007. Nebýt války, mohla být celá dokončena už ve 40.letech 20.stol. Avšak podle původních německých projektů, které vznikly během války, neměla vést trasa přes Benešovsko. Počítalo se s tím, že dálnice z Prahy bude začínat u Třebonic, tedy tam kde nyní začíná plzeňská D5. Odtud měla dálnice směřovat k jihu, u Sedlčan překročit údolí Vltavy a pak již směřovat do Českých Budějovic podobně jako dnes.

Naštěstí se tato trasa nerealizovala a přes jezero slapské přehrady žádný dálniční most nevede. V dnešní době, kdy podél vltavské kaskády vznikla rekreační oblast, by dálnici jen těžko někdo překousl. Jenže po válce se rozrostla i rekreační chatová oblast podél Sázavy a najednou není dálnici kudy vést. Tedy vést tak, aby nikomu nevadila. Takže se neustále mění její trasy a varianty.

Dálnice D3 je vůbec zvláštní. Její trasa byla několikrát nejen měněna, ale dokonce úplně rušena. Stejně tak se dálnice D3 zkracovala a pak zase prodlužovala. Prostě s dálnicí D3 to nikdy nebylo a asi nikdy nebude jednoduché. Ke všemu se jako jediná naše dálnice začala stavět od prostředku a ne od začátku. Tudíž, zatím nemá žádný nultý kilometr a jen tak mít nebude. Možná jej bude mít až úplně naposled, protože jsou první úseky nejen předmětem sporů, ale dlouho dálnice D3 neměla ani kde začít. Pražský okruh R1, ze kterého bude vycházet, se totiž teprve staví.

Posázaví, podle vzoru stavení (stavění)

Prvních pět úseků dálnice má navíc procházet Posázavím. Ono to vlastně stejně jinudy nejde, Sázava totiž teče už z Vysočiny. Jenže dolní Posázaví, kudy má dálnice vést, je zrovna chataři nejvyužívanější. Nejedná se sice o žádnou zákonem chráněnou oblast, ale rozkládá se zde obrovské rekreační území a protože tudy vedou spíše jen místní komunikace, je zdejší příroda víceméně bez poskvrny a hlavně bez hluku a smogu.

Podle vládního projektu bude dálnice D3 začínat u vnějšího okruhu kolem Prahy (R1), na křižovatce u Jesenice. Odtud D3 bude směřovat na jih Čech doposud málo dotčeným přírodním územím Posázaví a Povltaví. Právě vedení dálnice tímto vyhledávaným rekreačním územím se nelíbí nejen ekologům, ale zdá se nevhodné i obrovskému množství občanů z celé republiky. Stačí se podívat do mapy a každého napadne, že když tu nikdy žádná pořádná silnice vést nemusela, tak proč teď rovnou dálnice. Sice by tisícovky rekreantů přivítaly možnost rychlejšího spojení s Prahou, protože zdejší silnice jsou přecpané a úzké. Jenže kromě rekreantů by dálnicí projížděly také tisíce kamionů a dalších tranzitních vozidel. Proto se stále vedou úvahy, zda-li není vhodnější vést dálnici jinudy, či vůbec.

Zatím se však stále počítá s trasou podél silnice II/105, tedy kolem Psár a Jílového u Prahy. Tento první úsek má dvě varianty, které řeší obcházení Lipového vrchu buď na východě nebo na západě. Obě varianty počítají s tunelem "Kamenná vrata", jedna z variant dokonce s dalším tunelem "Spáleniště". První úsek dálnice D3 by měl mít křižovatku se silnicí II/105 u obce Psáry a další u Jílového, se silnicí II/104. Město Jílové u Prahy se bude obcházet na západě.

Dalším úsekem by se dálnice D3 měla dostat k Hostěradicím, na levém břehu Sázavy. Právě tento úsek je nejkritičtější z celé trasy. Je zde nutné vysoko nad řekou překročit údolí Sázavy a všude okolo se ke všemu rozkládá hustá rekreační zástavba. Kvůli tomu jsou zde navrženy i čtyři tunely, jejichž délka má být dohromady přes jeden kilometr. Osadníkům se však nelíbí hlavně velký most přes údolí, který by navždy zničil romantický výhled na tok Sázavy. Proto jsou projektanti nuceni vymyslet takový tvar mostu, který by se stal spíše architektonickým doplňkem. Podobně jako to umí železniční viadukty. Pravděpodobně bude most obloukový, navíc odhlučněný.

Za údolím Sázavy by u Hostěradic měla být křižovatka se silnicí II/106 a další u Netvořic, s napojením na II/105. U Netvořic má také vyrůst sídlo SSÚD (středisko správy a údržby dálnice) a u Dunávic jedna z odpočívek. U Chrášťaň pak vznikne křižovatka s přivaděčem do Benešova neboť k tomuto městu dálnice nepovede, ale stočí se opět k jihu. Zhruba pětikilometrový přivaděč bude postaven zároveň s dálnicí. Už nyní jsou obavy, že kvůli odpůrcům se tento přivaděč nadlouho stane součástí trasy z Jižních Čech do Prahy, protože severní úseky dálnice nebudou hotové.

S další dálniční křižovatkou se počítá u Neštětic, se silnicí II/114. Pak se trasa dálnice vlní kolem Maršovic, kde bude rovněž MÚK. Sice tu žádná silnice první nebo druhé třídy nevede, ale dálnice má tak trochu suplovat chybějící regionální spojnice. Navíc, když už má okolo větších obcí vést dálnice, chtějí z nich obce také mít něco pozitivního. U Minartic bude odpočívka a hned za ní křižovatka se silnicí I/18 u Voračic. Potom trasa pokračuje kolem Heřmaniček, kde vyroste křižovatka "Loudilka" se silnicí II/121. Nakonec se dálnice D3 začne opět stáčet k jihovýchodu, kde se u Lažan poprvé setká se stávající silnicí I/3. Bohužel právě teprve až odtud dálnice D3 dnes začíná a možná ještě dlouho začínat bude. Úseky jižně odtud jsou již v provozu nebo se stavějí, ale úseky na území Středočeského kraje se asi jen tak stavět nezačnou.

Na okraji jižních Čech

Stavba mostu přes potok a ekokoridor u Košína.

Sedmikilometrový úsek z Mezna do Chotovin je v provozu od prosince 2007, kdy dálnice D3 teprve oficiálně vznikla. Součástí úseku Mezno-Chotoviny je i areál SSÚD. Spolu s plánovaným úsekem však bylo nutné neplánovaně vybudovat i krátký dvoukilometrový úsek mezi Meznem a Novou Hospodou (Lažany), aby vůbec mohla vozidla z dálnice sjet na starou silnici. Počítalo se totiž s tím, že na severu navazující úsek již bude hotov, ale takto by skončila dálnice někde v poli. Plánovaná odpočívka u Mitrovic se bude zřejmě stavět až s pokračováním výstavby dálnice do Prahy.

Na jihu navazující pětikilometrový úsek z Chotovin do Čekanic (Tábor-sever), byl kompletně dokončen v říjnu 2004. Z toho 1,5 kilometru včetně Čekanického mostu bylo postaveno v předstihu jen v polovičním profilu už v roce 1991. Rozšiřování na plný profil začalo v roce 2002, ale na dálnici byla komunikace povýšena až v roce 2007, po dokončení úseku Mezno-Chotoviny.

Ve stejnou dobu se stal dálnicí i čtyřkilometrový úsek, tvořící východní obchvat Tábora. I tento úsek byl postaven už v roce 1991, dokonce v plném profilu, ale budoucí dálnice až do roku 2007 sloužila jen jako přeložka silnice I/3 na obchvatu Tábora. Bohužel, na konci tohoto úseku u křižovatky Tábor-jih zatím dálnice končí a provoz dále k jihu Čech musí pokračovat přes "trojměstí" Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí.

Okolo aglomerace

Toto však vyřeší další dva úseky, které se v říjnu 2008 začaly stavět současně a také ve stejnou dobu, tj. v červnu 2011 by měly být předány do provozu. Oba úseky financuje soukromý investor, od kterého jej později odkoupí stát. První, 16 km dlouhý úsek do Soběslavi bude mít křižovatku se silnicí II/409 u Plané nad Lužnicí. Úsek prochází rozsáhlou rybníkářskou oblastí, takže dálnice nepovede pouze po několika jejich hrázích, ale rybník Koberný bude dokonce překlenut 575 metrů dlouhým mostem. Další velký most (765 m) vyroste např. přes údolí Černovického potoka u Zvěrotic.

Druhý, devítikilometrový úsek ze Soběslavi do Veselí nad Lužnicí, začíná na křižovatce se silnicí II/135. Na další MÚK u Dráchova se dálnice kříží se silnicí I/23, která bude částečně přeložena. Kousek za křižovatkou přetne dálnice stávající silnici I/3, ale sjezd na ní tu nebude. Ten vyroste až na konci úseku severně od Veselí nad Lužnicí. Ještě předtím však musí dálnice překonat řeku Lužnici, její záplavové území, železniční koridor a starou silnici I/3. To vše najednou přes kilometr dlouhým mostem.

S předstihem, ale jen napůl

S předstihem postavený úsek dálnice D3 na obchvatu Veselí nad Lužnicí je používán zatím jen částečně.

Úsek ze Soběslavi volně naváže na obchvat Veselí nad Lužnicí, který byl zprovozněn v předstihu už v 90. letech - v polovičním profilu budoucí dálnice. Celý pětikilometrový obchvat města je připraven na přístavbu dalšího dvoupruhu dálnice. Křižovatka Veselí nad Lužnicí-jih, s odbočkou k silnici I/24, už byla dokončena v plném profilu, ale zatím slouží jen částečně. Za obcí Horusice využije další osmikilometrový úsek dálnice D3 většinou koridor současné silnice, která bude přeložena podél.

Necelých 11 kilometrů silnice I/3 od Ševětína do Borku už je v polovičním profilu dálnice postaveno. Tato přednostně postavená část pochází z 90. let a nepostrádá ani vybudované mimoúrovňové křižovatky Ševětín a Lhotice. Odtud je to však zase horší, protože následuje složitý průjezd krajským městem.

Zpočátku řidiči přivítají i pouhých 2,5 km dálnice okolo Borku, ke křižovatce se silnicí I/34 u obce Úsilné. Tady se bude sjíždět na východní čtyřpruhový přivaděč, tedy na silnici I/34 vedoucí od Třeboně. Jenže to Budějovicím nepomůže a proto musí dálnice pokračovat dál k jihu. Ale vláda 21.7.1999 rozhodla, že namísto dálnice povede ke hranici s Rakouskem jen rychlostní silnice R3 a dálnice D3 měla končit právě na této křižovatce před Českými Budějovicemi. Pravděpodobnou snahou bylo zjednodušit průchod hustě zastavěnou aglomerací východně od města. Zatímco dálnice většinou tvoří táhlou stuhu, rychlostnice se může prudce klikatit a je o něco užší. Nakonec však zase jiná vláda po roce 2003 rozhodla, že dálnice D3 povede ještě kousek za České Budějovice.

Okolo Budějovic

Nepoužívaný, ale již s předstihem postavený most pro dálnici D3 na budoucí křižovatce se silnicí S34 u obce Úsilné.

Od Úsilného tedy povede dálnice desítky let vymezeným koridorem, mezi východním okrajem Budějovic a obcemi, doslova nalepenými na krajské město. Naštěstí koridor nebyl zastavěn, ale i tak zde nastaly velké problémy s dotčenými obcemi, které kolem sebe žádnou dálnici nechtějí. Při pohledu do mapy však jinudy vést dálnici nelze. Z Úsilného D3 povede na jih, kde se protáhne úzkým prostorem mezi Vrátem a Rudolfovem a překříží silnici II/634, se kterou bude vybudována křižovatka "Hlinsko". Pak se zase dálnice musí protáhnout nezastavěným hrdlem mezi budějovickou městskou částí Suché Vrbné a Dobrou Vodou u Českých Budějovic, dříve taktéž součástí města. O kus dál bude se silnicí II/157 vybudována křižovatka "Podhůrka". Jižně odtud se ještě dálnice protáhne mezi Starými a Novými Hodějovicemi, kde bude vybudována křižovatka se silnicí II/156. Pak D3 po dlouhém mostě překročí řeku Malši a dostane se na její levý břeh, který bude sledovat až k obci Plav. Poblíž mostu vznikne křižovatka "Roudné" s jižním budějovickým přivaděčem ke staré silnici I/3. Jižně od Kamenného Újezdu - u Krasejovky, překříží dálnice D3 současnou silnici I/3, se kterou vznikne mimoúrovňová křižovatka. O pár kilometrů dále bude dálnice D3 končit na křižovatce u Třebonína, kde se bude křížit se silnicí II/155. K této křižovatce bude postaven i nový přivaděč od Českého Krumlova a přeložena sem silnice I/39.

Za touto křižovatkou bude trasa sice pokračovat k rakouským hranicím, ale již po komunikaci nižší kategorie - po rychlostnici R3. Aniž by to řidič zprvu moc poznal, prostě se najednou ocitne na trochu užší a klikatější rychlostní silnici. Ta bude zpočátku možná stavěna jen v polovičním profilu a možná jí postaví soukromý investor. Je však docela možné, že zase jiná vláda dojde ke zdravému názoru a dálnice D3 povede až na hranice. Bylo by totiž rozumné, aby dálnice nekončila jen tak ve vnitrozemí, protože to je levnější. Při pohledu na automapu Evropy by se totiž (i když kvalitní R3) jevila jen jako nedostavěná dálnice. Prostě by v mapě byla namísto tlusté oranžové čáry jen tenká červená linka. Přitom se náhražkou dálnice zase tolik neušetří. Jedná se jen o zbývajících 25 kilometrů.

- - -

Kudy vlastně ?

Dálnice D3 má zatím velice mnoho problémů. Potýká se se žalobami odpůrců nebo s nedostatkem financí a vždy stála trochu mimo zájem hlavních vládních priorit. A tak bude určitě dokončena až jako poslední dálnice v Česku. Hlavně kvůli vedení trasy přes Posázaví. Proto bylo vypracováno i několik dalších variant, jenže všechny stejně procházejí stejným územím - srdcem Posázaví. Vznikly tedy i návrhy, aby dálnice nevedla přímo z Prahy, ale podél současné silnice I/3 a v některých místech jí přímo využila, např. mezi Mirošovicemi a Benešovem. Dálnice D3 by se napojila stejně jako stávající silnice I/3 na D1 u Mirošovic a provoz z jihu Čech by tak vedl do Prahy stejně jako dnes.

Návrh se zdá rozumný a má mnoho příznivců, jenže má velké nedostatky. Silnice z Mirošovic do Benešova je sice moderní komunikací, která vznikla jako přivaděč v době výstavby dálnice D1. Byla tehdy vybudována jako přeložka staré budějovické silnice, dnešní II/603. Ale její rozšíření by nebylo tak snadné. Nestačilo by totiž přistavět pouze další dvoupruh, jako se to mnohdy dělá. S rozšířením na dálnici se v době výstavby silnice nepočítalo a proto vedle ní často není žádná volná plocha. Také parametry zatáček a prudkých stoupání jsou pro dálnici nepřípustné. Stará silnice by se vlastně musela úplně zbourat, v její trase postavit dálnici a podél dálnice ještě i doprovodnou komunikaci. Napojení na dálnici D1 by však již nemohlo být u Mirošovic, jako je nyní. Už tenkrát byla dálniční křižovatka postavena v těsné blízkosti obce a přivaděč brutálně přetnul Mirošovice. Propojení dvou dálnic vyžaduje rozsáhlou křižovatku a pro tu není nikde v okolí tolik místa. Ke všemu, i současná silnice I/3 přetíná údolí Sázavy, jen možná ne na tak romantickém místě.

Nová křižovatka s D1 a přestavba silnice na dálnici by se ještě dala vyřešit, ale už ne přetíženost dálnice D1. Ta byla právě kvůli maximálnímu vytížení mezi Prahou a Mirošovicemi rozšířena na tři pruhy v každém směru. Jenže ani to už nestačí. Dálnici D1 mezi Prahou a Mirošovicemi nesmírně zatěžuje příměstská doprava. Tedy tisíce vozidel ze satelitních městeček a také z obchodních, skladištních a průmyslových zón, které podél dálnice vyrostly. Je jisté, že současnou zátěž D1 v tomto úseku významně doplňuje i napojení Benešovska a hlavního tahu z Jižních Čech. A pokud by sem ještě vyústila i dálnice D3, dálnice D1 se totálně zastaví.

Řešením je tedy vést dálnici D3 zvlášť a napojit jí na Pražský okruh R1 samostatně. Jednou z variant je stavět D3 podél staré budějovické silnice II/603. Sice je to také Posázavím, ale ne přímo jeho srdcem. Jen jeho úzkou okrajovou částí, kterou je možné překonat tunely a zářezy. Navíc, stará silnice II/603 je také přetížena a vyžaduje přeložku. Napojení na rychlostní okruh R1 okolo Prahy by tak bylo možné ve stejném místě u Jesenice, jako plánuje vládní varianta. Jenže na tuto trasu není nikdo připraven, skoro vše je už zastavěno a velice těžko by se našel pruh země, kudy dálnici protáhnout. Navíc, D3 by vedly paralelně takřka na dohled od sebe, což je trochu absurdní.

Další variantou, či spíše alternativou, je nestavět do Jižních Čech dálnici D3, ale namísto ní vést z Prahy rychlostní silnici R4. Tato alternativa sice řeší mnohé, např. vyhýbá se Posázaví, využívá stávající čtyřpruhové úseky R4 a S21 u Písku. Prostě vede tranzit do Budějovic a Rakouska téměř bez zajížďky. Jenže Jižní Čechy nejsou jen Budějovice, ale i hustá aglomerace na Táborsku. Také Benešovsko a další obce v okolí současné silnice I/3 potřebují kvalitní spojení a proto by se tudy stejně musela nějaká rychlostní komunikace dálničního typu postavit i kdyby vedl hlavní tah přes Písek. Navíc, úseky D3 mezi Táborem a Budějovicemi se už staví nebo jsou postaveny.

U výstavby dálnice D3 tedy hrozí, že různými bojkoty nebude moci být stavěna v časovém plánu a některé úseky nebudou moci být postaveny po dlouhé roky. Zřejmě to nakonec dopadne tak, že dálnice bude bez větších problémů dostavěna z Rakouska přes České Budějovice pouze k Nové Hospodě a odtud se po staré silnici bude pokračovat do Prahy stejně jako dnes. Možná až potom se ukáže, zda-li je dálnice přes Posázaví potřebná nebo ne.

autor © Jan Slovík , 2. ledna 2002.
článek doplněn o nová fakta 20.11.2008.

 km    
 142 (162) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 15,5 V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 - V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 10,7 (1,6 R3) V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 25 Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 90,75 Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 20 (R3) Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
0301 9,3 Praha - Jílové u Prahy D27,5 9/2011 12/2014

Na úseku je plánován tunel Kamenná vrata a u var. ZZ ještě i tunel Spáleniště.

0302 4,7 Jílové u Prahy - Hostěradice D27,5 10/2010 10/2014

Na úseku je plánován velký most přes údolí Sázavy a tunely Svatováclavská vrata, V obrázku, Kopanina a Hůrka (tunely celkově 1050m).

0303 11,5 Hostěradice - Neštětice D27,5 10/2010 10/2014

Úsek bude mít 2 velké mosty, 2 odpočívky a SSÚD Netvořice.

0304 16,5 Neštětice - Voračice D27,5 10/2010 10/2014

Úsek bude mít 3 velké mosty a 1 odpočívku.

0305-I 16,8 Voračice - Nová Hospoda D27,5 10/2009 10/2013

Úsek bude mít 4 velké mosty.

0305-II 1,9 Nová Hospoda - Mezno D26,5 2005-6 6/2009 V provozu od 17.12.2007 v polovičním profilu.

Podúsek provizorně zajišťuje napojení úseku 0306/I na stávající silnici I/3.

0306-I 6,8 Mezno - Chotoviny D26,5 2004 12/2007 V provozu od 17.12.2007.

Na úseku bude SSÚD Chotoviny

0306-II A 3,25 Chotoviny - Stoklasná Lhota D26,5 2/2002

 

10/2004 V provozu od 7.10.2004 v plném profilu, ale ještě ne jako dálnice. V provozu od 17.12.2007 jako dálnice.
0306-II B 1,0 Stoklasná Lhota - Čekanice D26,5 2/2002 10/2004 V plném profilu provoz od 7.10.2004. Rozšiřování na plný profil zahájeno 14.2.2002. V provozu od 17.12.2007 jako dálnice.

V polovičním profilu v provozu od r. 1994 (kategorie 26,5).

0306-II C 0,5 most u Čekanic D26,5 2/2003 11/2004 Most byl v polovičním profilu v provozu již od r. 1994. Na plný profil rozšířeno v roce 2004. V provozu od 17.12.2007 jako dálnice.
0306-II D 0,5 Čekanice - obchvat Tábora D26,5 10/2002 10/2004 V provozu od 17.12.2007 jako dálnice.

V provozu od roku 1991 v plném profilu, ale jen jako silnice I. třídy.

0306-II 3,45 obchvat Tábora D26,5 1991 V provozu od 17.12.2007 jako dálnice.

V provozu od roku 1991 v plném profilu, ale jen jako silnice I. třídy.

0307A 16,3 Tábor - Soběslav D27,5 10/2008 6/2011 Na úseku bude 5 velkých mostů (např. přes rybník Koberný a přes Černovický potok).
0307B   most přes rybník Koberný (575 m) D27,5 10/2008 6/2011 Rozpětí hlavního pole 73 m.
0307C   most přes Černovický potok (765 m) D27,5 10/2008 6/2011

.

0308A 8,7 Soběslav - Veselí nad Lužnicí-sever D27,5 10/2008 6/2011 Na úseku bude 1 velký most přes Lužnici.
0308B   most přes Lužnici (1063 m) D27,5 10/2008 6/2011  
0308C 5,2 Veselí nad Lužnicí-sever - Bošilec D27,5 2008 11/2012 Celý úsek byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, zatím jen jako silnice I. třídy č 3
0309/1 8,1 Bošilec - Ševětín D27,5 5/2010 6/2013

 

0309/2 10,7 Ševětín - Borek D27,5 6/2010 6/2013 celý úsek je již v provozu v pol. profilu. Zatím jen jako silnice I. třídy č 3
0309/3 3,15 Borek - Úsilné D27,5 9/2008 10/2010

 

0310/1 7,9 Úsilné - Hodějovice D27,5 7/2009 10/2012

 

0310/2 12,8 Hodějovice - Třebonín D27,5 7/2009 10/2012  
0311 8,55 Třebonín - Kaplice R25,5 5/2009 11/2012 Od 21.7.1999 projekt počítá jen s rychlostní silnicí R3.
0312/1 5,3 Kaplice-nádraží - Nažidla R25,5 5/2009 11/2012

Od 21.7.1999 projekt počítá jen s rychlostní silnicí R3.

0312/2 5,9 Nažidla - státní hranice (A) R25,5 3/2010 11/2012 Od 21.7.1999 projekt počítá jen s rychlostní silnicí R3.

1,6 km na obchvatu Dolního Dvořiště je již v provozu v pol. profilu.  Zatím jen jako silnice I. třídy .č 3



 

poslední změny na stránce: 12. února 2008