INTENZITA DOPRAVY NA NAŠICH SILNICÍCH A DÁLNICÍCH


Mapa intenzity dopravy na českých silnicích I. třídy a dálnicích /281 kB/

Intenzita dopravy na českých silnicích a dálnicích rok od roku neustále stoupá. V roce 1920 bylo v celém tehdejším Československu (tj. např. se Slovenskem a s německým obyvatelstvem) registrováno osm a půl tisíce vozidel. O deset let později, v roce 1930 to bylo 68 tisíc a za dalších deset let se počet vozidel opět více než zdvojnásobil. V roce 1937 to bylo např. 127 tisíc automobilů. Nejvyšší nárůst počtu vozidel však nastal po pádu komunistického režimu, kdy pro srovnání od roku 1980 do konce století, stoupl jejich počet téměř o 200 procent. Na začátku roku 2001 bylo v České republice evidováno již přes čtyři a půl milionů automobilů. Což znamená 443 vozidel na 1000 obyvatel.

Takové zvýšení počtu vozidel se samozřejmě nutně muselo projevit na našich silnicích. Připočteme-li ještě obrovské zvýšení tranzitní dopravy, nákladní kamionové přepravy anebo několikanásobně vyšší počet cizích návštěvníků, česká silniční síť se rázem stala zahlcenou. Na podobné zvýšení dopravy však naše síť nebyla vůbec připravena a oproti evropskému průměru je i dnes stále zaostalá. Řada hlavních tahů již zdaleka překonala svou maximální kapacitu a je proto nutné zvýšit jejich propustnost výstavbou dálnic, rychlostních silnic, či jiných typů rychlostních komunikací.

Nejzatíženější komunikací v ČR uvnitř obce je Jižní spojka v Praze s průjezdností 120 tis. vozidel denně. Zátěž vozidel v obcích se však musí brát jinak. Nejzatíženější silnicí v ČR, vedoucí však mimo obec, je proto s jasným náskokem dálnice D1. A to téměř po celé své délce. Dnes je již každému jasné, že kdyby jsme tuto dálnici neměli, neuměli bychom si dopravu mezi Prahou a Brnem vůbec představit. Neboť průměrná denní průjezdnost na této dálnici je od 22 do 30 tisíc vozidel za den, kdežto i na nejzatíženějších silnicích to bývá od 12 do 16 tisíc. Je tedy zřejmé, že stará silnice by již dávno nestačila. Ale ani tyto hlavní silnice již dopravě nestačí. Aby byl provoz plynulý je vhodné, aby byla denní kapacita max. do 8 až 10 tisíc. Jenže rovněž nelze počítat plynulost podle projetých vozidel za den, ale v patřičnou dobu. Na mezinárodních tazích jezdí část dopravy i v noci, jenže na ostatních silnicích je nejvyšší průjezdnost právě v denních hodinách.

Proto, zda-li se má stavět dálnice nebo rychlostní silnice, či jenom pouhá čtyřproudová silnice tedy ani tak nerozhoduje průjezdnost za 24 hodin, ale přes den. Ani tato průjezdnost však není pro výstavbu rychlostních komunikací tou hlavní. Nemůže se totiž počítat pouze nevyhovující kapacita staré silnice, kterou má např. dálnice nahradit, ale je nutné předpokládat i tzv. nasávací efekt. Současná silnice tedy může mít kapacitu vyhovující, s poměrně nízkou intenzitou dopravy, protože vozidla používají i souběžné silnice v okolí. Ale pokud by si mohla vybrat mezi obyčejnou silnicí a dálnicí, zcela jistě raději pojedou po dálnici a silnice v okolí opustí. A to nejen v okolí, ale i tranzitně ve stejném směru. Např. silnice I/16 z Trutnova na hraniční přechod Královec má nyní jednu z nejnižších denních průjezdností - cca 2 tisíce vozidel. Sama o sobě tato silnice nahradit dálnicí absolutně nepotřebuje. Ale již se počítá s tím, že po vybudování dálnice D11 sem bude převedena doprava z hraničních přechodů v Náchodě, Harrachově a dalších.

Intenzita dopravy je také úplně jiná po celé trase silnice anebo při průchodu městem, kde se i několikanásobně zvyšuje. Rovněž v okolí měst bývá na silnicích více živo, což způsobuje dojíždění do zaměstnání, za nákupy apod. Proto není v mapě zaznamenána intenzita ve městech a aglomeracích.

Nejvyšší dopravní zatížení má tedy u nás klasicky dálnice D1. Na úseku z okraje Prahy do Mirošovic je její denní intenzita dokonce 42 až 64 tisíc vozidel za den. Hned za ní následuje dálnice D5, ovšem pouze z Prahy do Plzně. Zde se intenzita pohybuje zhruba od 24 do 30 tisíc vozidel. Z Plzně do Rozvadova je pak průjezdnost výrazně nižší. Dalšími velice zatíženými tahy jsou potom R46 z Vyškova do Olomouce, R10 z Prahy do Turnova a dále R35 do Liberce. Rovněž celá trasa z Olomouce na Ostravsko a další trasy. Dosti přetížena je i silnice I/3 do Českých Budějovic, I/11 do Hradce Králové apod. Ale i zde není intenzita po celé délce silnice stejná.


autor © Jan Slovík , 17. prosince 2002.

poslední změny na stránce: 31. března 2005