Machnín - dálniční most (estakáda)

rozlišení cca 1024 pix  rozlišení cca 600 pix
 

Ve směru od Liberce na dnešní státní hranice stála Sudetské dálnici v cestě dvě hluboká příčná údolí. V kilometru 53 dálnice Zhořelec-Liberec se nachází údolí, kterým protéká řeka Nisa. Kolmo přes toto údolí byl vyprojektován dálniční most o celkové délce 650m. Délka mostu zahrnuje devět půlkruhových kleneb o světlosti 41 m, devět pilířů délky 12,5 m a výšky od 13 m do 33 m. Na levé straně mostu byla projektována opěra o délce 10,5 m. Do celkové délky mostu je na každé straně připočítáno i 80m na mostní křídla, což jsou stěny podélně s osou tohoto mostu. Křídla měla být dosypána zeminou z přilehlého náspu.

Nedlouho po započetí prací na tomto dálničním úseku (r. 1939) rozpoutává nacistické Německo druhou světovou válku, která však nepřeje výstavbě dálnic. Práce na dálnicích jsou postupně utlumovány a v roce 1942 úplně zastaveny.

Po válce, v roce 1946 do Liberce míří odborníci z tehdejšího ministerstva techniky. V agendě tohoto ministerstva je i likvidace stavenišť Německých dálnic nacházejících se na území tehdejšího Československa. Na staveništi se nachází mnoho stavebního materiálu a úředníci ministerstva rozhodují jak s ním naložit. Většina materiálu byla použita při opravách místních komunikací, ale na staveništi dálničního mostu v Machníně úředníci nacházejí velké množství materiálu, připraveného pro stavbu tohoto dálničního mostu. Jedná se zejména o klenáky a kopáky a to v objemu mnoha tisíc metrů kubických. V Liberci se podaří zajistit dokumentaci k této stavbě a z ní vyplývá, že na staveništi mostu je složen materiál ke stavbě tří kleneb, několika pilířů a ostatních součástí mostu.

Na ministerstvu techniky je později rozhodnuto o jeho využití při tehdy realizované dostavbě dálnice v úseku Praha-Humpolec. Mostními specialisty je navrženo realizovat z tohoto materiálu dálniční most přes řeku Blanici v díle 9/1 dálnice. Je připraven projekt, který počítá s využitím materiálu z Machnína. Připravují se podklady a cenové kalkulace na převoz materiálu, ale poválečná doba dálnicím opět nepřeje. Počátkem roku 1947 je od projektu upuštěno.

Stavební materiál se nakonec nějakého využití dočká. Počátkem padesátých let je z něj postaven amfiteátr v tehdejších libereckých Lidových sadech.

 

 40. léta 20. stol.

Ilustrační snímek jednoho z dokončených mostů v Německu. Neboť má úplně stejnou konstrukci, vypadal by s velkou pravděpodobností stejně i most (estakáda) v Machníně u Liberce. Takto by se dnes lidé mohli na estakádu dívat z kopců u Stráže nad Nisou. (Fotoreprodukce z německé publikace, archiv: SÚA)

 r. 2003

Pohled od Karlova pod Ještědem směrem k severu. V pozadí vzadu se nachází údolí řeky Nisy, které měla estakáda překlenout. Dálnice by vedla okolo stromů na pravé straně fotografie. Z tohoto místa, odkud je pořízen snímek, by však estakáda nebyla vidět. (Foto: Jan Slovík, 18.11.2003)

Konec rozpracovaného tělesa dálnice ve směru do Chrastavy. Za tímto zarostlým tělesem měla vzniknout dálniční křižovatka se sjezdem do Liberce. Pohled na západní okraj tělesa. (Foto: Jan Slovík, 18.11.2003)
     

 zpět na interaktivní mapu  (nepoužívejte, pokud jste do fotogalerie nebyli odkázání přímo z této mapy)
 zpět na seznam fotogalerie
 interaktivní mapa  (otevření mapy v novém okně)
   situační plánek
 autor © Jan Slovík , 22. února 2005.
 odborná spolupráce Václav Lídl a Tomáš Janda.
 doplněno a upraveno 22. února 2005.
 poslední změny na stránce: 26. října 2008