Dálková silnice Plzeň - Moravská Ostrava

 
Plánovaná estakáda na úsek mezi Boskovicemi a Plumlovem.Kromě dálnic byla od 30. let 20. stol. plánována, vyprojektována a na některých místech dokonce i rozestavěna a dána do provozu - dálková silnice z Plzně do Moravské Ostravy. Českomoravskou protektorátní dálnici měla tato silnice křížit u Lokte (poblíž vodní nádrže na Želivce). Mělo se jednat o klasickou dvouproudovou silnici avšak již velice podobnou současným silnicím první třídy, kde neměly chybět obchvaty obcí a dlouhé estakády přes údolí. Oproti běžným silnicím tehdejší doby měla být tato dálková i poměrně široká.

Trasa dálkové silnice měla začínat v Plzni, odkud by nejprve směřovala do Příbrami. Z Příbrami pak měla vést přes Sedlčany a Votice. Vlastně se mělo jednat o náhradu silnice č. 18, která vedla z Příbrami přes Prostějov do slovenské Žiliny a pak až do Michalovců. Od konce 90. let 20. století je silnice první třídy č. 18 z velké části nahrazena silnicí druhé třídy č. 150 nebo silnicí I/19. Z Votic pak silnice měla vést do Lokte, kde byla budována křižovatka s dálnici z Prahy do Brna. Od křižovatky s dálnicí trasa silnice pokračovala stejně jako osmnáctka (nyní II/150) do Havlíčkova Brodu, Žďáru nad Sázavou a Boskovic (nyní I/19). Z Boskovic pak trasa stejně jako dnešní silnice II/150 měla vést do Prostějova, Přerova a Valašského Meziříčí.

Po válce byly některé rozestavěné úseky dostavěny avšak s výstavbou celého dálkového tahu silnice se již nepočítalo. Komunistická vláda neměla zájem dostavět ani téměř dokončené celistvé úseky, které mohly perfektně posloužit coby přeložka silnice první třídy a obchvaty obcí. A tak, co se dalo bez větších nákladů využít dnes slouží buď jako silnice první nebo druhé třídy běžnému provozu. Řada úseků však využita doposud nebyla anebo slouží jako zpevněná účelová komunikace a polní cesta.

 
 podrobný průběh trasy informace budou postupně upravovány dle nově zjištěných skutečností
 úsek Plzeň - Příbram
Rozestavěno několik úseků.
 
 úsek Příbram - Sedlčany - Votice
Rozestavěno několik úseků.
 
 úsek Votice - Loket - Havlíčkův Brod
Rozestavěno několik úseků. U obce Loket byla v předstihu stavěna křižovatka s dálnicí Praha-Brno. Ta však byla při dostavbě dálnice D1 zbourána a podjezd pod dálnicí postaven jinde.

  Loket - dálniční most a křižovatka s dálkovou silnicí

 
 úsek Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou - Boskovice
Rozestavěno několik úseků. Část rozestavěné silnice mezi Bystřicí nad Pernštejnem a obcí Hodonín byla dostavěna a je využívána pro provoz dnešní silnice II/150.
 
 úsek Boskovice - Prostějov
Stopy mezi Boskovicemi a 'Žďárnou jsou zatím diskutabilní, ale při pohledu do mapy a v terénu logické a výrazné. Zajímavý a zvláštní je totiž oproti současné trase silnice II/150 téměř přímý průsek s lesní cestou (na kvalitním podkladě v parametrech silnice I. třídy s vyštěrkováním zjevně staršího data) v úseku Boskovice - Valchov - Žďárná. Ve Valchově byla silnice zřejmě řešena jen jako průtah.

Na Jihovýchodě obce Žďárná je ve směru do Protivanova vybudováno těleso s navezeným štěrkem. Úsek začíná jižně od obce, kde vzhledem k hlubokému údolí musel být určitě navržen most. V tomto místě však nejsou stopy žádné. Rozestavěná část obchvatu úspěšně zarůstá a je místními využívána jako hojně využívané smetiště.

Rozestavěná trasa se pak projevuje pásem zeleně i mezi obcemi Protivanov a Malé Hradisko, s předpokladem dalšího budování jižního obchvatu Protivanova, zde však žádné stopy již nejsou.

V lese někde mezi Protivanovem a Stínavou se nacházejí rozestavěné mostky a propustky pro potoky.

Rozestavěné těleso bylo v 80. letech plně využito i pro obchvat obce Stínava, který je v provozu. Využit zde měl být i původní propustek.

Stopy komunikace jsou i na nedobudovaném severním obchvatu Vícova. Při pohledu ze současné silnice II/150 je zde v délce celého obchvatu patrný pás bujné vegetace, která ukrývá rozestavěné těleso dálkové silnice. Kromě položení vozovky bylo těleso zcela dokončeno. V perfektním stavu jsou dochovány i příkopy podél tohoto tělesa a to jak v zářezech, tak i podél náspů. V úseku současné silnice mezi Stínavou a Vícovem je v místě připojení rozestavěného tělesa ze severního obchvatu Vícova (v místě styku silnice s pásem "bujné" vegetace) rozšířená plocha se skládkou posypové drtě SÚS. Skládka byla zřejmě vybudována také s využitím tělesa této silnice.

Z místa, kde se kříží silnice Plumlov - Ohrozim a kde silnice II/150 odbočuje do Prostějova, je západním směrem dobře viditelná část nedokončené silnice. Ta vede asi v délce 1 km v přímém směru. Hotovo bylo zemní těleso (navezen štěrk potažený asfaltovým postřikem) připravené k položení vozovky. Nyní po něm vede pouze polní cesta. Pak stopy končí v poli mezi Vícovem a Ohrozimí.

Východně od této křižovatky silnic, byl úsek silnice mezi obcemi Ohrozim a Domamyslice zcela dokončen. Tento úsek má asi 1 km od Ohrozimí povrch živičný (je možné, že tento 1 km úseku byl dokončen později), ale zbytek silnice až do Domamyslic má vozovku betonovou. V místě křižovatky u Domamyslic přechází betonový povrch v povrch dlážděný, a to v místě napojení k silnici II/366. Což je typický prvek i u starých německých silnic. Proč byl dokončen předčasně právě tento cca 2 km dlouhý betonový úsek přednostně je zřejmý. V úrovni obce Mostkovice je široká úrovňová křižovatka (celá z betonu), ze které pokračuje severním směrem silnice o stejných parametrech (taktéž z betonovou vozovkou) do areálu bývalého vojenského prostoru, kde byl donedávna vojenský opravárenský podnik. Do tohoto areálu vede i žel. vlečka ze žst. Kostelec na Hané. Areál fungoval už za války, bylo zde i vojenské letiště. Místní lidé silnici jinak neřeknou než "Hitlerova dálnica".

 původní kresby připravované části dálkové silnice u Plumlova

 
 (trasa A) úsek Prostějov - Velký Újezd - Potštát - Odry - Ostrava
Rozestavěna hlavně část silnice mezi Velkým Újezdem a městem Odry. A to oklikou přes Jakubčovice nad Odrou. V roce 1938 však během výstavby došlo k naplnění Mnichovské dohody a pohraničí i s rozestavěnou silnicí se ocitlo na území Říše. Stavba byla opuštěna a trasa dálkové silnice do Ostravy musela být změněna. Rozestavěná silnice z Velkého Újezdu do Oder byla po válce sice dokončena, ale už ne jako dálková. Nemá žádnou návaznost a dnes je z ní jen silnice druhé třídy II/441 regionálního významu.

Když musela být rozestavěná silnice z Velkého Újezdu do Oder předána Němcům a celá oblast už nebyla součástí česko-slovenského státu, musela být pro vedení dálkové silnice do Ostravy navržena nová trasa. Ta musela vést do Ostravy pouze po území, které naší republice ještě zbylo, tedy po úpatí Beskyd.

 
 (trasa B) úsek Prostějov - Přerov - Valašské Meziříčí
Tato část silnice z Prostějova až do Ostravy se začala stavět podle nových projektů až po Mnichovské dohodě. A to jen kvůli tomu, že původně rozestavěná trasa přes Velký Újezd a Odry se ocitla na Německem zabraném území. Jelikož se teď muselo jezdit do Ostravy oklikou, koridorem pro novou trasu se tak stalo úpatí Beskyd a Hostýnských vrchů.

Nejvíce je rozestavěna část dálkové silnice mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem. Plně využit je dnes např. obchvat obce Želatovice, ale naprostá většina rozestavěné silnice je nevyužita a po jejím tělese vede jen účelová komunikace. Jako např. u Dřevohostic a Lipové.

 Lipová - most přes potok Bystřičku

 
 (trasa B) úsek Valašské Meziříčí - Frenštát pod Radhoštěm - Moravská Ostrava
Rozestavěno několik úseků a některé jsou dnes v provozu.

V provozu je dnes (jako silnice I/58) úsek z Rožnova pod Radhoštěm do osady Pindula v průsmyku přes Beskydy. Rozestavěn byl obchvat Frenštátu pod Radhoštěm.

 

 


 autor © Jan Slovík , 11. července 2004.
 odborná spolupráce Václav Lídl, ing. Petr Synek a Tomáš Janda.
 článek doplněn o nová fakta 29. ledna 2005.
 poslední změny na stránce: 26. října 2008