Velké dálniční mosty na trase původní protektorátní dálnice Praha – Humpolec
 
Koncem roku 1938 je tehdejší vládou rozhodnuto o stavbě naší první dálnice a to na trase Praha - Brno – hranice Slovenska s jejím prodloužením přes Slovensko, Podkarpatskou Rus a případným napojením na některý velký Černomořský přístav v tehdejším Rumunsku. Události počátku roku 1939 však tento velký plán značně omezily. V dalším období se již počítalo pouze s výstavbou na hranice tehdy nově vzniklého Slovenského štátu. Přes všechny tehdy vzniklé komplikace je dne 2.května 1939 zahájena stavba naší první dálnice.
 
Práce se nejprve  rozbíhají v okolí Prahy, dále v okolí dnešní přehradní nádrže Švihov (Želivka) a na Moravě v pohoří Chřiby.
 
Nejnápadnějšími dálničními stavbami jsou mosty. Na původní trase dálnice v úseku Praha – Humpolec, která tehdy měřila cca 86 kilometrů, bylo tehdy plánováno cca 100 propustí, 75 podjezdů a nadjezdů, 23 menších mostů a 10 velkých mostů. Menší dálniční stavby byly budovány dle navržených normálií a byly pouze uzpůsobeny místním požadavkům. Některé z těchto staveb můžeme spatřit dodnes, jelikož část z nich byla použita při výstavbě dálnice na konci let šedesátých a v průběhu let sedmdesátých.
 
My se však soustředíme na velké mostní stavby. Z deseti plánovaných velkých mostů se podařilo stavebně rozpracovat pouze pět a do dnešních dnů se zachovaly pouze mosty tři. Pro současnou dálnici je použit jen jeden jediný.
 
 Dálniční most přes údolí Božkovského potoka u Kunic
 

Stavba mostu byla zadána firmě Českomoravská stavební a.s. a to v říjnu 1939. Most byl do roku 1950, kdy byla stavba dálnice definitivně přerušena, po stavební  stránce dokončen. Délka tohoto mostu byla 156 metrů. Při stavbě nové dálnice na konci šedesátých let však most již nevyhovoval příliš strmými nájezdy a proto byl zbořen a nahrazen pouhým náspem. V místech kde stál se nedochovaly žádné pozůstatky.
 
 
 Dálniční most přes údolí Božkovského potoka u Božkova
 

Tento most stavěla pražská stavební firma ing. Radim Matolín, civilní inženýr stavební, Úzká 26, Praha 2. Stavbyvedoucím mostu byl ing. J. Imramovský. Stavební práce byly zahájeny v září 1939 a celkově trvaly 110 týdnů. Ačkoli byl tento most dlouhý pouze 94 metrů (rozměry polí 9 - 24 - 28 - 24 - 9), nepodařilo se jej úplně dokončit. Na konci šedesátých let, při obnovení výstavby dálnice, byly jeho pozůstatky zbořeny a nahrazeny mostem novým.
 
 
 Dálniční most u Hubáčkova mlýna
 
Tento dálniční most se nepodařilo zadat ke stavbě. Měl být 94 metrů dlouhý a podepírat ho měly vysoké pilíře. Do dnešní doby se zachoval jen jeho nákres. Na jeho místě byl v sedmdesátých letech vystavěn jiný, vůči svému předchůdci nevzhledný most.
 
 Dálniční most přes údolí Šmejkalky u Senohrab
 
Celková délka tohoto obloukového mostu je 240 metrů. Vlastní rozpětí oblouků je 120 metrů. Most stavěla pražská stavební firma dr. K. Skorkovský a to od září 1939. Do přerušení dálniční výstavby v roce 1950, byl most po stavební stránce dokončen. Nebyla dokončena pouze izolace jeho vozovky. Při obnovení dálniční výstavby o dvacet let později, byl most po některých úpravách použit pro vedení dnešní dálnice. Projektantem mostu byl  akademik Bechyně, jeden z našich nejlepších mostních konstruktérů (most přes Váh v Komárně).
 
 
 Most přes údolí Drhlovského potoka u Hvězdonic
 
Trasa dnešní dálnice se v lensedelském zářezu odklání od původní trasy  dálnice. Původní projekt počítal s pokračováním dálnice lensedelským zářezem přímo. Dnešní zářez se však stáčí vpravo a je hlubší než původně projektovaný. Trasu dálnice v okolí lensedelského zářezu, i vlastní zářez, stavěla pražská stavební firma Kapsa & Müller. Stavba vlastního mostu nebyla zadána. Měl být 160 metrů dlouhý a stát měl 4.200.000,-. V počátečním projektu se sice počítalo pouze s délkou 134 m, ale později byly parametry kvůli drobným úpravám trasy změněny.
 
 Most přes Sázavu u Hvězdonic
 

Tento most měl patřit mezi největší mosty na původní trase dálnice. Měl být 400 metrů dlouhý. Dnešní most přes Sázavu, který v sedmdesátých letech stavěla firma SSŽ,  se nachází o něco dále po proudu než měl být původní most. Dálniční úsek v okolí Hvězdonic, kde se měl tento most nacházet, stavěly dvě pražské stavební firmy a to Kapsa & Müller a ing J. Matoušek. A to od září 1940. Stavba vlastního mostu nebyla zadána.
 
 
 Most přes údolí u Ostředku
 
Stavba tohoto mostu nebyla zahájena. Měl být 127,4 m dlouhý, 22 m široký a až 14 m vysoký. Rozsah polí měl být 3x11 m + 1x55,4 + 3x11m. Vlastní dálnici na úseku, kde měl tento most stát, stavěla od srpna 1939 pražská stavební firma ing. J. Matoušek. Předpokládaná kalkulovaná cena měla být 3.100.000,-.
 
 Most přes údolí řeky Blanice
 
Ani tento most se nepodařilo stavebně zadat. Projekt mostu je však zajímavý a to pro jeho odlišnou konstrukci. Většina mostů projektovaných na trase Praha-Humpolec měla být železobetonová, tento však měl mít pouze železobetonové pilíře a vlastní nosná konstrukce vozovky měla být ocelová. Další zajímavostí je ještě jeho dvoupatrová konstrukce. Pro každý směr jízdy mělo sloužit jen jedno patro mostu. Toto řešení je v našich podmínkách neobvyklé a bylo by jistě zajímavé, pokud by byl tento most dle původních plánů realizován. Celková délka mostu měla být 320 metrů. Stavbu vlastní dálnice v tomto úseku realizovala od září 1940 berounská firma Jelínek a synové.
 
 Most přes údolí Sedlického potoka
 

Stavba tohoto mostu byla zahájena  v červenci 1939 a to pražskou stavební firmou ing. J. Domanský. Zadávací částka na stavbu tohoto mostu byla  5 552 400 tehdejších korun. Most byl na konci roku 1950 stavebně dokončen a dva roky po ukončení dálniční výstavby v prosinci 1952 zkolaudován. Při obnovení dálniční výstavby na konci šedesátých let se ještě počítalo s jeho využitím, ale výstavba vodní nádrže Švihov na řece Želivce tyto plány zhatila. Dálnice byla odkloněna asi o 1 kilometr proti proudu sedlického potoka a přes údolí postaven most nový. Dnes je most téměř zatopen vzdutými vodami přehradní nádrže Švihov, ponechán svému osudu.

Nedaleko se nachází i další opuštěný most a to přes údolí Sedmpanského potoka. Tento most je však podstatně menší a jeho zaplavení vodou přehradní nádrže je nepatrné.

 
 
 Most přes Želivku u Píště
 
Stavbu tohoto mostu zahájila v květnu 1939 pražská stavební firma ing. Brázdil a dr. Ješ. Délka  mostu je 138 metrů a hlavní obloukové pole má světlost 99 metrů. Na konci roku 1950 byl most téměř dokončen a zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole ve směru na Humpolec. Toto pole bylo vyarmováno a připraveno k betonáži, ta se však již na jaře 1951 neuskutečnila. Při výstavbě dálnice v sedmdesátých letech bylo krajní pole dobetonováno (zde můžeme srovnat kvalitu betonáže). Most samotný je však použit pouze pro místní komunikaci a nad ním je postaven nový ocelový most.
 

Zde naše procházka po původních dálničních mostech končí. Stavba vlastní dálnice pokračovala ještě asi dva kilometry, kde lze nalézt pozůstatky dvou dálničních mostů menších rozměrů. Na podzim r. 1940 byla zahájena výstavba dálnice v okolí Humpolce. Zde však nebyl projektován žádný větší most a původní výstavbu zcela překryla dnešní dálnice.
 
autor © Tomáš Janda, 8. listopadu 2002.
poslední změny na stránce: 26. října 2008