02.08.2006 - MICHAL KAŠPÁREK - str. 05

Semafory svítí nad vlaky i tramvají

 

Mosty jižní Moravy

Řidičům přijíždějícím do Brna od Olomouce se na sjezdu v Židenicích naskytne nečekané panorama. Mají před sebou celé město. Vjedou totiž na největší moravskou městskou estakádu, tedy vyvýšenou silnici. Pozoruhodná je i tím, že vysoko nad zemí musí zastavit na dvou světelných křižovatkách.
Monstrózní stavba pozdního socializmu skrývá pro příznivce historie techniky a dopravního stavitelství několik nenápadných půvabů. „Vede nad dvoukolejnou železniční tratí, dálničním přivaděčem, tramvajovou tratí a místní komunikací,“ popisuje stavbu Dušan Josef ze Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. „Má celkem čtyři nájezdní a výjezdní rampy a taky k ní patří lávka pro pěší,“ dokresluje komplex.

Ze zelené louky most

Estakáda vznikala na konci osmdesátých let. Vyrostla téměř na zelené louce. „Původní obraz místa byl dán železniční dráhou. Pak tam začala jezdit tehdejší tramvaj číslo 10 do Líšně. Přivaděč byl třetí v řadě,“ ilustroval Josef. „Dokončena byla v roce 1989,“ pokračuje autor několika knížek o mostech. Estakáda pomohla spojit Židenice s Černovicemi moderní čtyřproudovou silnicí.
Stavba přitom nebyla jednoduchá. „Pod pilíře bylo nutno nejprve zaberanit 240 až patnáct metrů dlouhých pilot, protože v blízkém okolí se vyskytují brněnské tekuté písky,“ vyložil Josef. Díky pilotám pod pilíři je most dostatečně stabilní. Původně plánovaný čtyřicetimilionový náklad se podařilo snížit na 35 milionů. Most je 180 metrů dlouhý, 30 metrů široký a 11 metrů vysoký. „Je v mírném sklonu a půdorysně zakřivený,“ popsal Josef další kuriozitu.
„Má obrovské denní zatížení, jezdí přes ni desetitisíce vozidel,“ vypráví dál o estakádě. „Most je zvláštní i počtem pilířů, těch je tam téměř stovka,“ doplnil ještě Josef.

Nehezká „osmnáctka“

Žideničtí mají k estakádě zvláštní vztah. Díky mostu se sice mohou rychle dostat do Černovic či na dálnici, stavba ale nepůsobí příliš estetickým dojmem, a navíc přivádí velký městský okruh doprostřed dříve klidné čtvrti.
„Je to účelová stavba, při tak vysoké účelovosti bylo těžké zohledňovat estetiku. Nebylo možné dělat pěkné zábradlí nebo tvarovat nosníky, které jsou prefabrikované,“ omlouvá tvůrce mostu Josef. „Místních obyvatel, kteří by na most hleděli, je minimum,“ dodává.
Zatímco most skutečně zblízka sledují jen obyvatelé Krásného a Nezamyslovy ulice, navazující čtyřproudová třída Otakara Ševčíka trápí víc obyvatel Židenic. V osmdesátých letech totiž inženýři doslova probourali tranzitní komunikaci skrz domkovou čtvrť a dnes si lidi z okolí stěžují na hluk a smog.
„Komplikuje to tu život. Velmi,“ přitakala Anna Provazníková, referentka stavebního úřadu na židenické radnici. Radnice usiluje o to, aby velký městský okruh vedl jinudy. Pokud se v příštím desetiletí podaří vyvrtat tunel pod sídlištěm Vinohrady, židenická estakáda téměř osiří.
I v takovém případě ale podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry bude stát dál. „Most má svoji funkci, která je určitě užitečná,“ pochválil si stavbu, která napřesrok oslaví osmnácté narozeniny.