08.08.2008 - PETR ŠVEC - Praha - str. 01

V podzemí pod Točnou se hodovalo

 

PRORAŽENÍ TUNELU

Komořany - Mnohým hostům, kteří byli včera pozváni k odstřelu posledního kusu skály tunelu pod Točnou, možná ještě teď píská v uších.
Tunelem, jenž má být součástí vnějšího silničního okruhu kolem Prahy, je možné od včerejška projít z Komořan až do Cholupic, o čemž se mohlo přesvědčit na dvě stě padesát lidí pozvaných do podzemí na odstřel a následný oslavný raut.
Někteří z nich si odnesli z podzemí nezapomenutelný zážitek, o němž budou vyprávět kolegům a známým, jiní naopak mírný šok, na který si jistě vzpomenou pokaždé, když budou tunelem mezi Komořany a Cholupicemi za pár let projíždět svým osobním autem.
Pokračování na straně B2

V podzemí se střílelo a pak hodovalo
Pokračování ze strany B1
„Pálím,“ vykřikl k napjatému davu návštěvníků, natlačených u červenobílé pásky vzdálené zhruba 200 metrů od čela tunelu, šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. V ruce držel odpalovací zařízení a dá se říci, že i osud všech hostů.
Kdo na poslední chvíli spatřil jednoho z inženýrů stavby, jak se krčí u stěny tunelu a pevně si zacpává uši, zapochyboval. Ona to asi taková „zábava“ nebude.
Na přemýšlení nebyl čas. V dálce se několikrát rychle za sebou zablesklo a tunelem následně otřásla série obrovských výbuchů doprovázených až příliš silnou tlakovou vlnou. „Pecka“, že se člověku zastaví leknutím srdce. Tlak, při němž máte pocit, že se vám v těle zpřeházely vnitřnosti.
Ležérní postoj se založenýma rukama a váhou jen na jedné noze se ukázal jako nevhodný. Člověku zalehne v uších, rozbolí ho hlava a má co dělat, aby neupadl.

Prach v nose, krku, ve vlasech Dav za páskou se opovážlivě zakymácel. Rány odezněly a bylo absolutní ticho - překvapení či šokovaní diváci se nezmohli na slovo a zírali do dálky, v níž se objevil hustý mrak valící se neslyšně těsně pod stropem tunelu k nim.
Netrvá dlouho a není vidět na deset dvacet metrů. Prach má člověk všude. V nose, krku, dostane se i pod ochrannou přilbu do vlasů.
Číšník ve vestičce, s motýlkem na krku, se žlutou helmou na hlavě a s podnosem na dlani je v mlze jako zjevení.
Ruce návštěvníků se lačně natahují po skleničce džusu - je potřeba rychle spláchnout vyschlá hrdla. Šampaňské na přípitek k oslavě nikoho moc neláká.

Jak se setkat uprostřed Když se prach usadí, dělníci zvou k procházce k místě činu. Za hromadou odstřelených balvanů vykukují hlavy dělníků, kteří razili tunel z druhé strany od Cholupic. „Chválabohu,“ oddechnou si. Obě party si přímo na hromadě podávají ruce, poplácávají se po ramenou, fotoaparáty cvakají. Trochu v duchu filmového týdeníku z padesátých let, přesto je to dojemné. Obě strany tunelu k sobě pasují na centimetr přesně.
Dělníky už čeká jen začistit poslední zhruba dvoumetrový úsek a práce pro ně končí. Pak na jejich místa nastoupí bezpečnostní technici, asfaltéři, obkladači.
V dubnu roku 2010 pak tunelem projedou první řidiči. Aniž budou muset zajíždět do města, projedou od plzeňské dálnice až k té brněnské.

***

* Tunel pod Točnou Je součástí vnějšího silničního okruhu. Je 2 km dlouhý, razil se 8 měsíců a otevřen bude v roce 2010. Úsek mezi Lahovicemi a Vestcem přijde na 5,9 miliardy.