28.01.2009 - JIŘÍ SMETANA - Jižní Morava - str. 01

Stavba dálnice má začít už za rok

 

Rychlostní spojení Brna s Vídní přes Mikulov bude podle politiků kompletně dokončeno v roce 2014

Brno - Už příští rok by mohly začít přibývat na silničním tahu z Brna na Mikulov další pruhy. A o další čtyři roky později mají auta z Brna dojet pohodlně do Vídně po rychlostní silnici na české straně a po dálnici na území rakouském.
Podle ministra dopravy, vedení Jihomoravského kraje i Ředitelství silnic a dálnic totiž může díky pátečnímu podpisu memoranda mezi Rakouskem a Českou republikou naplno začít příprava stavby silnice R52 od Pohořelic na hranice u Mikulova. „Touto dohodou podmiňovalo ministerstvo životního prostředí udělení výjimky z ochrany přírody,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana Anna Procházková (ODS).
Uzavření dohody, která měla být stvrzena už loni na podzim, se odkládalo několik měsíců a ze slavnostního ministerského podpisu nakonec sešlo. Memorandum o tom, že se Rakušané a Češi sejdou s dálničními stavbami u Mikulova, podepsal v pátek český velvyslanec Jan Koukal.
Ředitelství silnic a dálnic nyní může zažádat o vydání územního rozhodnutí, které je důležitým krokem v přípravě stavby.
Podpis memoranda ale neznamená konec odporu proti stavbě silnice směrem na Mikulov. I nyní leží na Nejvyšším správním soudu žaloba aktivistů napadající územní plán Břeclavska, který se silnicí počítá. K projednání mu ji vrátil Ústavní soud.
Politici a úředníci připouštějí, že odpor aktivistů proti stavbě neustane ani nyní. „Proti územnímu rozhodnutí existuje možnost odvolání a my to nejsme schopni ovlivnit,“ řekl například generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík.

Aktivisté krajskou studii zpochybňují Přestože má kraj zpracovanou studii prokazující výhodnost takzvané mikulovské varianty silnice R52, aktivisté stále prosazují napojení tahu na Rakousko obchvatem Břeclavi. Do rakouské metropole by se tak jezdilo po dálnici D2 takřka až na hranice se Slovenskem. Podle loňské studie je mikulovská varianta šetrnější k lidem, přírodě, bude rychleji hotová, a dokonce i levnější. Aktivisté krajskou studii zpochybňují a tvrdí, že mikulovská varianta je dražší a méně šetrná k životnímu prostředí. „Postup protlačování nerentabilních a dopravně méně vhodných staveb je škodlivý pro všechny zúčastněné,“ tvrdí aktivista Petr Firbas.
Pokračování na str. C2

Stavba dálnice na Vídeň má začít za rok

Pokračování ze str. C1
Zatímco na jihomoravské straně hranic se stále politici a úředníci přou s aktivisty, na rakouské straně se už několik let staví. Tah z Vídně na hranici u Mikulova je rozdělen na tři etapy. První je v plném proudu, ta nejméně nachystaná se připravuje. „Rakušané silnici staví tak jako tak. Je to součástí jejich zákona, silnice bude navíc sloužit jako obchvaty obcí,“ popsal situaci v Rakousku velvyslanec Koukal.
Na tři etapy je rozdělená i česká část silnice. Ta povede přesně ve stopě současné dvouproudové silnice I/52. Budou na ní čtyři mimoúrovňové křižovatky a měřit bude asi 23 kilometrů. Podle původních dohod z roku 1999 se měli stavaři z obou zemí potkat na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen už napřesrok. Nyní je jisté, že tam budou včas Rakušané a Češi budou rádi, když kvůli průtahům při přípravě stavby v tomto termínu alespoň začnou páteřní komunikaci budovat.
Zatím nejistá je i otázka, kdo stavbu na české straně zaplatí. Tah totiž není mezi silnicemi, které má podpořit Evropská unie. „Buď se to podaří změnit, nebo se bude R52 financovat celá ze státního rozpočtu,“ řekl krajský radní Milan Venclík, který je zároveň vládním zmocněncem pro stavbu silnice.
Zároveň s přípravou stavby R52 se má i prověřit možnost, zda lze spojit zemi s Rakouskem i u Břeclavi. Pokud by se ovšem takový tah podařilo prosadit, bude podle Koukala těžké přemluvit Rakušany, aby se na něj napojili.
„Rakouská strana sice není zabetonována proti diskuzi, nicméně břeclavská trasa pro ně není zajímavá,“ doplnil Koukal.

Podpis memoranda neznamená konec odporu proti stavbě silnice.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava