PRAVIDLA A PŘEDPISY NA DÁLNICÍCH A RYCHLOSTNÍCH SILNICÍCH


černě jsou právoplatná znění vyhlášky o provozu na dálnicích.
zeleně jsou poznámky a dodatky k vyhlášce
modře jsou doporučení, zajímavosti a podrobná vysvětlení pravidel o jízdě po dálnici

 

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu motorovými vozidly. je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je označena dopravní značkou "Dálnice" (IP 14a) a její konec značkou "Konec dálnice" (IP 14b).

Silnice pro motorová vozidla má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. Je určena pro rychlou dopravu a je rovněž přístupná pouze motorovým vozidlům. Silnice pro motorová vozidla je označena dopravní značkou "Silnice pro motorová vozidla" (IP 15a) a její konec značkou "Konec silnice pro motorová vozidla" (IP 15b).

 

 

Provoz na dálnici (§ 35 - 38)

Ustanovení o provozu na dálnici platí i na silnici pro motorová vozidla. V textu jsou proto oslovovány pouze dálnice.

 

Nejvyšší povolená rychlost je zapsána v technickém průkazu motorového - přípojného vozidla. Je-li nižší než 80 km/hod. (dříve 50 km/hod.), nesmí motorové vozidlo nebo jízdní souprava na dálnici.

Chodci a nemotorová vozidla (např. potahová vozidla nebo jízdní kola) nesmějí dálnici nebo silnici pro motorová vozidla užívat.

Pro vozidla, která ve stoupání na dálnici nedosáhnou vyšší rychlosti než 60 km/hod. (dříve 50 km/hod.), bývá vyznačen přídatný jízdní pruh. Vzhledem k tomu, že povinnost jezdit vpravo platí i na dálnici, jsou řidiči takto pomalých vozidel povinni tohoto pruhu užít.

Na nových úsecích dálnic bývá namísto pruhu pro pomalá vozidla komunikace rozšířena na tři a více jízdních pruhů a to tak, že pomalé vozidlo nemusí přejíždět do jiného pruhu. K předjíždění po tom na těchto nových úsecích slouží minimálně dva levé jízdní pruhy.

K vjíždění na dálnici a vyjíždění z ní jsou určeny dálniční mimoúrovňové křižovatky. Vzhledem k vysokým rychlostem vozidel jedoucích na dálnici jsou křižovatky zpravidla opatřeny připojovacím a odbočovacím pruhem.

U silnic pro motorová vozidla však tyto pruhy být nemusí a je třeba na takovýchto místech zvýšit opatrnost. Připojovací a odbočovací pruh nemusí být výjimečně ani na dálnici, většinou však jen v obcích, či v úsecích kde např. probíhají stavební práce. Připojovací a odbočovací pruh také nemusí být v místech, kde se nejedná o dálniční křižovatku, např. u výjezdů z benzínových čerpadel, z míst pro odpočinek apod.

Vzhledem k vysokým rychlostem jízdy by byly tyto úkony ohrožením bezpečnosti.

Střední dělící pás lze přejíždět pouze tehdy, pokud je přes něho nasměrována veškerá doprava úpravou dopravními značkami IS 10a "Návěst změny směru jízdy", např. při rekonstrukci poloviny dálnice. Hlavně v zimním období je u přerušených středních dělících pásů třeba zvýšit pozornost neboť se zde často otáčí vozidla údržby dálnice.

Na některých úsecích dálnic bývají také přímo i místa určená k nouzovému stání, která jsou označena dopravní značkou IP 9 "Nouzové stání". Většinou se jedná o úseky s dlouhým stoupáním, kde mívají potíže hlavně vozidla s těžkým nákladem.

Za krajnici je považován prostor vpravo od podélné značky V 4 "Vodící čára". Prostor vlevo od levé vodící čáry (u středového dělícího pásu) není krajnicí a nesmí se do tohoto prostoru vjíždět.

Pokud je to možné, doporučuje se odstavit vozidlo na krajnici co nejdále od vozovky, tedy např. pravými koly na trávníku, či úplně celé vozidlo. Sníží se tak riziko nárazu zezadu do odstaveného vozidla nepozorným řidičem. U odstavených osobních aut se rovněž sníží nepříjemné zakymácení způsobené tlakem rychle projíždějícího nákladního vozidla. Tím, že je vozidlo co nejdále od vodící čáry, je také více prostoru pro nutnou manipulaci s vozidlem (výměna levého kola, otevírání dveří apod.). Před najetím na trávník je však velice důležité prověřit stav terénu a jeho možné zatížení. U těžkého vozidla hrozí utržení travnaté plochy do příkopu nebo uvíznutí v rozmočené hlíně.

Trojúhelník musí být dostatečně zajištěn, aby jej tlak vzduchu od projíždějícího kamionu nestrhnul. Za deště, chumelení a za mlhy je nutné umístit trojúhelník ještě dále. Není také na závadu, pokud řidič umístí např. dva trojúhelníky za sebou - jeden ve stanovené vzdálenosti a druhý za vozidlem. Na rychlostních silnicích (typ R) a v horských úsecích dálnic musí řidič počítat i s možnými menšími poloměry zatáček. Proto je třeba, aby byl trojúhelník umístěn před zatáčkou.

Doporučuje se však, aby bylo výstražné zařízení spuštěno po celou dobu nouzového stání. Pokud však bude odstavení na delší dobu, musíme si uvědomit výraznější vybíjení akumulátoru. 

Z toho vyplývá, že není na dálnici přípustné vjíždět, jestliže pro poruchu nemůže vozidlo dosáhnout stanovené rychlosti 80 km/hod.

Stejně tak na dálnici nesmějí vjíždět vozidla, která nemohou stanovené rychlosti dosáhnout kvůli svému zatížení nákladem.

Vozidlo smí být vlečeno jen k nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit.

Při vlečení vozidla se nesmí na dálnici vjíždět.

 

Není-li v tomto oddílu uvedeno jinak, platí pro provoz na dálnici ostatní ustanovení tohoto zákona.


 

Pravidla pro jízdu v jízdních pruzích při jízdě na dálnici a silnici pro motorová vozidla:

Doporučuje se vjíždět do jízdního pruhu jen v případě, že pruh pro předjíždění je volný. To pro případ, že nesprávně odhadneme vzdálenost vozidla, jedoucí v pruhu, do kterého jsme se zařadili a vozidlo tak bude mít možnost úhybného manévru. Při najíždění na dálnici si nesmíme vynucovat uvolnění průběžného jízdního pruhu tak, že donutíme v něm jedoucího řidiče k přejetí do pruhu k předjíždění. Řidič jedoucí v průběžném jízdním pruhu nám však může naznačit, že nás do něho pouští dobrovolně a to přejetím do pruhu k předjíždění. Jen tak se můžeme zařadit do průběžného jízdního pruhu. Je nutné však počítat s tím, že vozidla jedoucí za vozidlem, které nás pouští, mít stejný názor nemusí a také nemusí vozidlo najíždějící na dálnici vůbec vidět. Rovněž je smrtelně nebezpečné, najíždět na dálnici s domněnkou, že nám řidič jedoucí v průběžném jízdním pruhu dává signál! Zablikání jeho světel totiž zdaleka nemusí znamenat, že nás pouští, ale řidič takto může pouze upozorňovat protijedoucí vozidla kvůli oslnění, pozdravit někoho, či dokonce najet na nerovnost na vozovce a ta způsobí efekt zablikání světel!

Nesprávné je tedy se domnívat, že pokud jsou na dálnici oproti klasickým dvěma pruhům tři a více, patří pravý jízdní pruh jen pomalým vozidlům. Toto platí jen pokud se jedná o vyznačený pruh pro pomalá vozidla. Všichni bez rozdílu tak mají povinnost používat k jízdě jen pravý krajní jízdní pruh a ostatní pruhy vlevo od něho jsou pouze k předjíždění. Toto neplatí pro jízdu po dálnici v obci, kde je možné použít jakýkoliv jízdní pruh, ale v zájmu plynulosti provozu musí řidič levý pruh uvolnit, pokud vozidlo jedoucí za ním jede rychleji. 

Hlavně kvůli tomuto přejíždění je doporučeno, aby všechna vozidla jedoucí po dálnici svítila po celý rok a za jakéhokoliv počasí. Ve zpětném, či bočním zrcátku je vždy zřetelnější spatřit blížící se svítící vozidlo než to, které nesvítí.


 

Rychlost jízdy na dálnici a silnici pro motorová vozidla:

Toto jsou ovšem jen stanovené maximální povolené rychlosti, bez ohledu na stav a druh komunikace. Neznamená to tedy, že maximální povolená rychlost musí být i bezpečná. České dálnice jsou sice projektovány na max. rychlost 150 km/hod., ovšem jen na úsecích v rovinatých nížinách, kterých je v republice minimum. Naprostá většina dálnic spíše překonává složitý kopcovitý terén s menšími poloměry a prudšími změnami horizontu, což odpovídá asi tak max. povolené rychlosti. V horských úsecích jsou tyto parametry ještě o stupeň horší, takže tam se může stát, že bezpečná rychlost je už pouze kolem 100-110 km/hod. Podobné úseky jsou většinou označeny.

Na silnicích pro motorová vozidla jsou nejcitelnější rozdíly oproti dálnicím právě u vyšších rychlostí. Rychlostní silnice jsou totiž stavěny v jiných parametrech než dálnice, projevující se v užších jízdních pruzích a hlavně v prudších stoupáních a menších poloměrech zatáček. Mnohé úseky rychlostních silnic vznikají pouhým rozšířením na čtyři pruhy, načež trasa původní silnice zůstává nezměněna. Proto musí řidič při jízdě po silnici pro motorová vozidla počítat s tím, že si nemůže dovolit to co na dálnici. V některých místech je tedy možné setkat se i s dopravními značkami informujících o zatáčce, či omezení rychlosti pod 90 km/hod.

Na dálnici i silnici pro motorová vozidla samozřejmě platí, že max. povolenou rychlostí 130 km/hod. není možné bezpečně jezdit v době snížené viditelnosti za mlhy, deště a sněhových přeháněk. Doporučená rychlost je v těchto případech max. 60-80 km/hod., za mlhy ještě mnohem méně. V některých zemích je dokonce přikázáno pohybovat se za těchto podmínek jen předepsanou rychlostí, např. 50 km/hod, čímž vznikne menší riziko, že vozidlo řítící se za Vámi stotřicet do Vás zezadu nenarazí. U nás toto bohužel zatím neplatí, proto se nedoporučuje jezdit za mlhy po dálnici.

Rovněž za zvýšeného provozu není radno v každém případě dosahovat max. povolenou rychlost. Většinou to ani nelze neboť se vždy najde někdo, kdo předjíždí v levém pruhu nižší rychlostí a řidič za ním musí zpomalit. Nejhorší situace je v pracovních dnech, kdy se po dálnicích pohybuje množství kamionů. Často je nutné k předjetí kamionu nejprve snížit rychlost neboť pruh pro předjíždění bývá obsazen. A při následujícím předjíždění onoho kamionu už zase nepředjíždíme tak rychle, aby jsme nezbrzdili provoz za námi.

V obci je také nutno počítat s odlišnými parametry než mimo obec. Max. rychlost je sice stanovena na 80 km/hod., ale často i tato rychlost bývá za normálního provozu na pokraji bezpečnosti. Při výstavbě dálnic a rychlostních silnic ve městech, se musí často doslova využít každá nezastavěná skulinka pro jejich trasu, což výrazně ovlivňuje poloměry zatáček. Za hustého provozu, či snížené viditelnosti je mnohdy bezpečnější zvolit rychlost max. 50-60 km/hod. Také je nutné počítat i se skutečnosti, že v obci se může jezdit v jakémkoliv pruhu, takže budeme nuceni předjíždět napravo od pomalého vozidla. To samé budou provádět i ostatní a tak se musí více kontrolovat i pravý jízdní pruh než do něho přejedete.

Ve skutečnosti se tato vozidla pohybují mnohem rychleji a často je problém i s jejich předjetím.

Takto se často chovají řidiči nákladních vozidel a slabších osobních vozidel, kteří chtějí za každou cenu předjet jen o něco pomalejší vozidlo před nimi. Tím, že pak při předjíždění nedokážou vyvinout výrazně vyšší rychlosti naopak dokáží zbrzdit provoz v levém pruhu na desítky sekund.

Bohužel nedodržení bezpečné vzdálenosti je na dálnicích velice zanedbáváno a vede k tragickým řetězovým haváriím. Je nutné počítat s mnohem delší brzdnou dráhou než na běžných silnicích nebo ve městech, kde si můžeme dovolit jízdu blíže za sebou. Přitom při jízdě rychlostí pouhých 100 km/hod. je čistá brzdná dráha na suché asfaltové vozovce min. 50 metrů. Připočítáme-li ještě nezbytný čas k tomu než vlastně zjistíme, že se před námi něco děje a čas než šlápneme na brzdu, další desítky metrů projedeme. Na mokré vozovce je pak čistá brzdná dráha o třetinu delší, na sněhové pokrývce dvakrát tak delší a na náledí dokonce až pětkrát delší než na suché silnici.


autor © Jan Slovík , 29. srpna 2002.

poslední změny na stránce: 31. března 2005