Rychlostnice R6
  Karlovarská rychlostnice
  Praha-Řepy - Unhošť - Kladno - Nové Strašecí - Rakovník - Karlovy Vary - Hory - Nové Sedlo - Sokolov - Kynšperk n./O. - Cheb - Pomezí n./O.,státní hranice (D)
 R6 je vyjímečná tím, že se staví od konce.

Začínáme uprostřed

R6 se začala stavět ještě v 80. letech, v pozdních dobách socialismu. Tehdy byl zprovozněn její první šestikilometrový úsek mezi Novým Strašecím a Kačicemi. Po nějaké době pak druhý úsek, který R6 prodloužil o dalších tři a půl kilometru od Kačic do Kamenných Žehrovic.

Další nepatrné prodloužení úseku o necelých šest kilometrů nastalo v 90. letech, kdy byla postavena další část R6 z Kamenných Žehrovic do Velké Dobré. Tím se značně zlepšilo spojení z Prahy do Karlových Varů neboť v této malé oblasti prochází stará silnice sedmi velkými obcemi hned za sebou, což bylo pomalé a nebezpečné. Namísto jednotlivých obchvatů těchto obcí se tedy rovnou postavila část R6, která by tudy stejně později vedla. Navíc již v plném profilu a přímo už jako silnice pro motorová vozidla, což se u tak krátkého úseku často nedělá. Proto desítky let R6 nepochopitelně začínala i končila uprostřed své trasy.

Další prodloužení nastalo až v r. 2001, kdy byl na R6 zprovozněn další asi šestikilometrový úsek z Velké Dobré do Pavlova. Celkem tu R6, vedená jako silnice pro motorová vozidla, měřila pouhých 19 km. Ve skutečnosti byla komunikace asi o tři kilometry delší, ale protože nevedla podél R6 alternativní silnice, byla na jejím konci povolena veškerá doprava. Čekalo se na dokončení počátečního úseku R6, který by vyplnil chybějící mezeru mezi Prahou a Pavlovem. Jenže zahájení výstavby tohoto potřebného úseku se neustále protahovalo.

Stavíme od konce

Mezitím se začalo více stavět na opačném konci R6. Jelikož po otevření hranic se Západem doprava v příhraničí značně stoupla, bylo nezbytné zkapacitnit doposud opomíjenou část mezinárodní silnice E48 + E49 u Chebu. Kromě rozšíření hraničního přechodu bylo nutné hlavně vyřešit zdlouhavý průjezd Chebem. Proto se začalo nejprve se stavbou dlouhého obchvatu.

Z první etapy výstavby pochází necelých devět kilometrů od hranic do Chebu, ke křižovatce se silnicí I/21 do Františkových Lázní. V roce 1997 bylo dáno do provozu dílo, postavené skoro celé zatím jen v polovičním profilu. Pouze kvůli mostu přes vodní nádrž Skalka je několik kilometrů u hranic již v plném profilu. Vyšlo ekonomičtěji, aby se most stavěl už rovnou v plné šíři.

Na území Třetí říše

Ale zbytek obchvatu od zatáčky u Břízy pokračuje asi šest kilometrů zatím jen v polovičním profilu až k Chebu-sever. K rozšíření dojde až v době, kdy si to vytíženost přeshraniční dopravy vyžádá. Velkou zdejší zajímavostí je, že asi 3,8 kilometru obchvat využívá těleso nedokončené - tzv. Sudetské dálnice A69 z r. 1939. Tu ihned po zabrání Sudet začala v listopadu 1938 Říše stavět k propojení "svého" nového území. Dálnice měla vést z německého Bad Bernecku přes Cheb do Karlových Varů a pak dále jako A70 přes Lovosice a Liberec do Görlitzu. Němci však tenkrát stačili rozestavět pouze asi 20 km na Chebsku a 10 km na Liberecku. Kromě drobných staveb se do zastavení prací dokončilo víceméně jen zemní těleso. Po válce se však už s dostavbou dálnice nepočítalo, protože se území vrátilo Československu a propojení s Německem nebylo důležité. Původní stavba byla ponechána svému osudu a ani dnes se s jejím využitím nepočítá neboť starý úsek dálnice z Chebu do Varů vede mimo současnou aglomeraci a navíc přes území těžby. Využity tak byly pouze necelé čtyři kilometry severně od Chebu, zbytek trasy R6 vede jinudy.

Okolo Chebu

Zpočátku sice přeložka staré silnice I/6 vyřešila neúnosný průjezd obcemi na pravém břehu Ohře, ale v Chebu jen částečně. Doprava se stejně od severní křižovatky musela do Chebu vracet a proto řada motoristů stále používala starou silnici.

vyznacny bodTo se změnilo v r. 1999, po prodloužení obchvatu až k východní křižovatce s I/21 do do Mariánských Lázní, k tzv. "Ypsilonce". Název staré křižovatky vznikl podle jejího tvaru do písmene "Y". Úsek, po kterém vede peážně i silnice I/21 + E49 je dlouhý zhruba 5 km a celý byl vybudován už v plném profilu. Avšak kvůli krátké délce nebyl ještě silnicí pro motorová vozidla. K povýšení došlo až v roce 2003, kdy byl dokončen 5 km dlouhý úsek ke Kamennému Dvoru, navazující na obchvat Chebu. Výstavba tohoto úseku byla zahájena v březnu 2002.

Přímo přes Vary

vyznacny bodPotom se výstavba přemístila přímo do krajského města, kde byl průjezd také složitý. Už v 80. letech sice vznikal v Karlových Varech průtah, ale zůstal nedokončený. Byl stavěn jako prodloužení čtyřpruhové silnice I/13 od Chomutova. Celý úsek dnes začíná ještě jako silnice S13 v Ostrově nad Ohří a teprve v Karlových Varech se z něho stává silnice S6. Ta od roku 1992 vede podél řeky Ohře a odklání tranzit alespoň z centra města. Ale ostatní části kvůli průtahu naopak trpěly.

O vhodnosti vedení dálkové trasy zástavbou lázeňského města jsou již od počátku pochyby a stále se slibuje, že dálková doprava tudy bude vedena dočasně až do vybudování obchvatu. Ani parametry průtahu neodpovídají moderním požadavkům. Silnice je sice rozdělena pro každý směr zvlášť, ale jízdní pruhy jsou poměrně úzké a vyhovují spíše městské dopravě. Do výstavby obchvatu se však zatím nikomu moc nechce. Jeho stavba bude dosti složitá neboť na jihu leží lázeňská zóna s chráněným přírodním územím a na severu zase hustá zástavba v kopcovitém terénu. Množství tunelů a estakád výstavbu značně prodraží a proto se odkládá až na konec.

Místo obchvatu se zatím vyřešil průjezd městem dostavbou průtahu. Jeho nová západní část od roku 2007 navazuje na původní východní, avšak parametry je úplně odlišná. Měří 5,5 km až k obci Hory a dokonce byla zařazena mezi silnice pro motorová vozidla.

Sokolovskem

Další výstavba se plně soustředila k propojení dvou částí R6 u Chebu a u Karlových Varů. Některé silnice mezi těmito městy byly připravovány na rozšíření již v době své výstavby v 80. letech a křižovatky a mosty už byly na plný profil budovány. Například obchvat Sokolova. Jinde se však musí R6 budovat kompletně anebo přestavět ze stávající silnice. Právě přestavba staré silnice I/6 výstavbu R6 poměrně komplikuje, protože zasahuje do plného provozu. Tam kde je to možné, je nejprve vedle postaven samostatný dvoupruh, na který je po dokončení převedena doprava a poté se stará silnice začne přestavovat.

Postupně byly tímto způsobem v letech 2007-2008 rozestavěny všechny čtyři úseky v celkové délce 25,5 km. Největším soustem zůstává přestavba stávajícího mostu přes údolí Ohře. Výstavba souběžného mostu by byla velice nákladná a proto se investor přiklonil k rozšíření starého. Ten zůstane kompletně zachován, pouze mostovka bude rozšířena na čtyři pruhy. Ale i tak zde bude zřejmě omezena rychlost, protože na mostě nebudou odstavné pruhy. Během stavby bude provoz na mostě značně omezen a neobejde se bez dlouhých objížděk.

Zpátky na začátek

V roce 2005 se konečně rozjela tolik očekávaná výstavba R6 u Prahy. Desetikilometrový úsek z Prahy do Pavlova, díky němuž konečně R6 dostala svůj začátek, měl však být dokončen až v roce 2010. Tak dlouho na jeho zprovoznění obce Hostivice a Jeneč čekat nemohly a proto byla stavba urychlena a předána do provozu s velkým předstihem již na konci roku 2008. První část R6 od Prahy do Nového Strašecí se tak prodloužila na 32 km. Zajímavostí prvního úseku bude v budoucnu tunel pod novou přistávací drahou ruzyňského letiště. Nosné stěny hloubeného, či spíše přesypaného tunelu už byly vybudovány s předstihem.

Nekonečný zbytek

Nakonec zbývá začít stavět poslední, ale také nejdelší část R6. V době, kdy budou dokončovány poslední úseky mezi Karlovými Vary a Chebem, by se měly začít stavět první úseky na zhruba 80 km dlouhé netknuté mezeře z Nového Strašecí do Varů. I když půjde některé krátké obchvaty silnice I/6 využít k rozšíření, zbývá ještě postavit velmi mnoho. Pravděpodobně se opět začne stavět od konce, tedy od Varů.

Celkově by pak rychlostní silnice R6 měla měřit okolo 177 km. Zatím je však skutečné silnice pro motorová vozidla v provozu pouze 50 km. Úplně nakonec se zřejmě vybuduje obchvat Karlových Varů a rozšíří se silnice z Chebu k hranicím s Německem.

Jak dál

Na hraničním přechodu v Pomezí nad Ohří navazuje na českou I/6 moderní německá silnice č. 303, u které je téměř po celé své délce možné přistavění dalšího dvoupruhu. Některé úseky už dokonce čtyřpruhové jsou. Tím pádem by se z 303 mohla stát rychlostní komunikace, volně navazující na dálnici A70. Ta nyní končí 59 km od našich hranic, na křižovatce s dálnicí A9 poblíž města Bayreuth. Po dálnici A70 by pak doprava z Česka mohla pokračovat přes Würzburg do Franfurktu.

Jednou bude docela možné, že Němci svou dálnici A70 prodlouží okolo chráněných Fichtelgebirge rovnou až k našim hranicím. Pak by ovšem bylo škoda, že na naší straně povede do Prahy jen rychlostní silnice a ne třeba dálnice D6. Proč se však na naší straně nestavěla rovnou dálnice, proto je jednoduché vysvětlení. Tento tah zatím není tolik zatížen jako některé jiné mezinárodní silnice na našem území a tak by bylo zbytečným přepychem stavět drahou dálnici. Pro transkontinentální dopravu se spíše počítá s dálnicemi D5 / A6.

Do srdce Prahy

Ale ani na nultém kilometru R6 ve skutečnosti končit nebude. Formálně sice začíná na exitu 1 v pražských Řepích, kde se kříží s Pražským okruhem R1, ale povede ještě dál. Vlastně úplně nahradí starou silnici přes Břevnov do Střešovic, která měla původně číslo 6. Ale Praha všechny silnice první třídy ukončila na svých hranicích nebo na okruhu R1 a do centra již vedou silnice bez čísla, tedy místní komunikace. Jednou takovou bude i Břevnovská radiála, vytvářející obchvat Řep a Břevnova.

Na trase bude několik tunelů, např. pod Řepy a pod Vypichem. Jejich součástí budou dokonce mimoúrovňové křižovatky. Nejdelší tunel pak bude vybudován od Břevnovského kláštera k Malovance, kde se radiála napojí na Městský okruh (MO). Výstavba radiály se však odsouvá do doby, než budou dokončeny pražské okruhy, aby si řidiči cestu nezkracovali pohodlně přes centrum a nezatěžovali místní dopravu.

autor © Jan Slovík , 1. února 2001.
celý článek přepracován a doplněn o nová fakta 11.2.2009.

 km    
 (177,7) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 (49,5) V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 (4,9) V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 (6,6) V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 (25,53) Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 (78,39) Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 0 Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
. 10,6 Praha - Pavlov R 24,5 3/2005 12/2008 V provozu od 19.12.2008.
. 5,5 Pavlov - Velká Dobrá R 24,5 do 6/2002 6/2001 V provozu od 20.6.2001.
. 16,0 Velká Dobrá - Nové Strašecí R 24,5 . 80. léta V provozu.
. (48) Nové Strašecí - Bošov R 24,5 od r. 2008 2015 .
. 4,12 Lubenec - Bošov R 25,5/100 5/2010 4/2013 .
. 8,12 Bošov - Knínice R 24,5 2008-10 9/2012 .
. 6,75 Knínice - Žalmanov R 24,5 2008-10 12/2011 .
. 7,5 Žalmanov - Olšová Vrata R 24,5 2008-10 12/2011 .
. 8,02 Olšová Vrata - Karlovy Vary-východ R 24,5 2008-10 11/2011 .
. 2,6 Karlovy Vary-východ - Karlovy Vary-západ . . 1992 V provozu v plném profilu, ale nezařazeno mezi rychlostní silnice.
. 5,5 Karlovy Vary-západ - Jenišov,(Hory) R 24,5 11/2002 - 9/2006 10/2007 V polovičním profilu zprovozněno už od 11/2006.
. 5,05 Jenišov - Nové Sedlo R 24,5 2/2008 8/2010 V provozu.
. 7,55 Nové Sedlo - Sokolov R 24,5 4/2009 10/2011 Ve stavbě.
. 5,39 Sokolov - Tisová R 24,5 10/2008 2/2011 Ve stavbě.
. 7,54 Tisová - Kamenný Dvůr R 24,5 4.8.2006 6/2010 V polovičním profilu zprovozněno už od 11/2009. V provozu
. 4,9 Kamenný Dvůr - křiž. s I/21 ("Y") R 24,5 3/2002 - 12/2006 11/2003 V provozu od 24. listopadu 2003.
. 7,053 křiž. s I/21 ("Y") - Chlumeček R 24,5/100 4/1997 -6/2000 10/1999 V provozu od října 1999 v plném profilu avšak mezi rychlostní silnice zařazeno až společně s úsekem Kamenný Dvůr - "Y" v roce 2003.
. 8,9 Chlumeček - Pomezí (státní hranice) R 24,5/2 11/1993 -7/1997 7/1997 V provozu od července 1997. Provoz v polovičním (cca 6,6 km) a částečně i v plném profilu (cca 2,3 km) avšak zatím nezařazeno mezi rychlostní silnice.


poslední změny na stránce: 17. září 2010