Rychlostnice R34
  Třeboňská rychlostnice
  České Budějovice(Úsilné) - Rudolfov - Lišov - Štěpánovice - Třeboň - Suchdol n./L. - Halámky,státní hranice (A)
 R34 má své kořeny již z doby před 2. světovou válkou.

R34 zatím existuje jen jako čtyřproudová silnice a jen u Českých Budějovic. Vlastně se jedná jen o jakousi výpadovku z krajského města a dlouhý obchvat několika měst a vesnic.

Už od pradávna vedla tímto směrem stará obchodní cesta, která se s nástupem automobilismu stala významnou mezinárodní silnicí E49. Ne náhodou tudy proto byla již před 2. světovou válkou Německem plánována dálnice, která by spojila Prahu a České Budějovice s rakouskou Vídní. Dálnice měla vést podobně jako dnešní silnice přes České Velenice.

Po válce se však již s dálnicí nepočítalo. Potřeba bylo nejprve vybudovat dálniční síť ve vnitrozemí a s Vídní byla preferována dálnice D38 přes Jihlavu a Znojmo. Významný evropský tah přes Velenice tak poněkud ustoupil do ústraní a silnice do Rakouska se nijak zvlášť nemodernizovala. Už kvůli poměrně nízkému zatížení.

Zato však čím dál více stoupal provoz na mezinárodní spojce E551, která propojuje Jižní Čechy s dálnicí D1. Proto se silnice I/34 postupně musela nahrazovat novými úseky. Ty jsou sice postaveny jen jako dvouproudová silnice avšak úplně se vyhýbají obcím. Jako jeden z prvních byl vybudován čtrnáctikilometrový úsek z Humpolce do Pelhřimova. Později následovaly obchvaty např. Kamenice nad Lipou, Nové Včelnice a nakonec samotného Pelhřimova. Ovšem na Budějovicku nebylo vybudováno téměř nic.

Výjimku tehdy tvořil jakýsi nepovedený obchvat okolo Třeboně. Doprava sice byla odkloněna mimo historické centrum a to dokonce po dvoukilometrové čtyřproudové silnici I/34 v plném profilu. Avšak západní konec obchvatu je stejně naveden zpátky do města, takže přes část města vede průtah. Ten už je sice jen dvouproudový, ale o to hůř se městem projíždí. Na východním konci čtyřproudového obchvatu byla vybudována mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/24 (E49), odbočující do Rakouska.

Hodně se hovoří o tom, že čtyřproudová komunikace nebyla vybudována kvůli dopravnímu přetížení silnice, ale kvůli záplavám. Obchvat vede přes řadu mokřin, potoků a vodních kanálů, které se na jaře často rozlévají a zaplavují silnici. Situaci by lépe vyřešila dlouhá nízká estakáda, ale tehdy bylo zvoleno levnější vedení silnice po náspu. Násep však na rozmáčeném podloží není stabilní a všelijak se propadá. A proto aby se mohl opravovat a nemusela být silnice uzavírána, byl postaven i druhý profil, do kterého by byla doprava převedena. Jenže bohužel, když si zdejší násep sedá, tak většinou přes oba profily najednou.

vyznacny bodNejhorší část silnice I/34 u Českých Budějovic byla nahrazena až v 90. letech. Během průmyslové revoluce se obce podél silnice před Budějovicemi začaly významně rozrůstat až srostly. Kilometry před krajským městem tak řidiči vlastně popojížděli z jedné obce do druhé. První část přeložky silnice byla postavena z Českých Budějovic do Lišova. V Budějovicích silnice provizorně začíná na kruhovém objezdu, který je propojen se silnicí I/3 od Prahy. Východní konec je zase provizorně sveden na starou silnici I/34 asi dva kilometry před centrem Lišova. Celá přeložka byla vybudována v plném čtyřproudovém profilu, připomínající rychlostní silnici. Zatím se však o silnici pro motorová vozidla nejedná.

Díky obchvatu si tak oddychli především obyvatelé Hlinska, Vráta a Rudolfova. Později by měla u obce Úsilné vzniknout velká křižovatka s dálnicí D3. A za křižovatkou by už neměla silnice směrem na západ vést do centra, ale po plánovaném severním obchvatu Českých Budějovic - směrem do Písku a Strakonic. K dnešnímu kruhovému objezdu a tedy do centra, by měla silnice pouze odbočovat.

Na opačné straně před Lišovem, kde dnes čtyřproudová silnice končí, by měl navázat obchvat tohoto města. Ten však bude zřejmě v první fázi jen dvouproudový a na starou silnici bude sveden před obcí Štěpánovice. Vše záleží na finančních prostředcích.

Nakonec bude nová silnice, která se vyhne Štěpánovicím a Vranínu, protažena až do Třeboně. V Třeboni zatím naváže na dnešní průtah městem, ale v budoucnu se snad situace vyřeší nějakým jiným způsobem. Obchvat bohužel nelze jen tak postavit - všude se nachází zástavba anebo rybníky. Stejně tak s tunelem by byly problémy kvůli vysoké hladině podzemní vody. Zřejmě nakonec nezbude, než rozšířit stávající silnici přes město a nějakým technickým zařízením ochránit obyvatele od hluku a zplodin, např. zastřešením skleněnou kopulí apod.

S dalším rozšířením silnice I/34 z Třeboně až k dálnici D1 se nepočítá. A pokud ano, tak k tomu dojde až někdy za desítky let, pokud to ovšem doprava bude vyžadovat. Dnes je sice na této silnici poměrně hustý provoz, ale z velké části se jedná jen o regionální přepravu mezi zdejšími městy. Část tranzitní dopravy, která si tudy např. krátí cestu z Východních do Jižních Čech, bude v budoucnu více jezdit po dálnici D3. Proto se silnice mezi Třeboní a Pelhřimovem hlavně modernizuje a staví se na ní obchvaty. V roce 2005 se např. začal stavět obchvat Stráže nad Nežárkou.

Ani z Třeboně směrem k rakouským hranicím se zatím o rozšíření neuvažuje. Už kvůli tomu, že není žádoucí, aby mezinárodní tranzit zbytečně vedl napříč CHKO Třeboňsko. Stačí už to, že jí přetíná silnice I/34. Dnešní silnice I/24 (E49) z Třeboně do Halámek by však potřebovala alespoň zmodernizovat. Do budoucna se s touto silnicí počítá spíše jen pro regionální příhraniční spojení. Dálkovou a kamionovou dopravu by měla převzít dálnice D3 s R3 přes Dvořiště.

 

autor © Jan Slovík , 20. září 2005.



poslední změny na stránce: 12. února 2008