Rychlostnice R44
  Šumperská rychlostnice
 Mohelnice -   Zábřeh - Postřelmov - Šumperk - Rapotín - Loučná n./D. - Bělá p./P. - Jeseník - Mikulovice,státní hranice (PL)
 R44 je tzv. Podjesenickou dálnicí.

 VZHLEDEM KE ZMĚNÁM BUDE TENTO ČLÁNEK UPRAVEN ! omlouváme se za případné zastaralé informace

Ze samotné R44 není v provozu ještě ani metr, přitom v 80. letech bylo už postaveno několik desítek kilometrů této čtyřproudové komunikace. V nejvytíženější části, mezi Olomoucí a Mohelnicí, se začalo stavět několik úseků, které pak na poč. 90. let vytvořily souvislý celek. Komunikace byla dokončena jako moderní čtyřproudová silnice první třídy, která měla uprostřed střední zelený dělící pás a nechyběly ani mimoúrovňové křižovatky. Ale z nějakého důvodu nebyla silnice zařazena mezi rychlostní, takže se zde mohlo jezdit stejně rychle jako na jiných silnicích mimo obce. Dokonce i dopravní značky byly standardního typu a velikosti, což u výjezdů vypadalo podivně. Např. směrové tabule byly klasické a na komunikaci mohla i jízdní kola. Samozřejmě i dnes na jiných silnicích, které teprve budou dálnicí anebo rychlostní silnicí, mohou jezdit cyklisté, ale dopravní značky jsou tam již téměř konečného charakteru. Tak se tedy začala stavět silnice z Olomouce do Šumperka a dále do Jeseníků. 

Jenže při dokončování posledního úseku této silnice se rozhodlo, že dálnice D35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou bude zrušena a nahrazena pouhou rychlostní silnicí R35. Ta však již neměla vést okolo Konic a Prostějova, ale v trase, či poblíž současné silnice I/35. Tím pádem se doslova přes noc stala část hotové silnice z Olomouce do Jeseníků (mezi Mohelnicí a Olomoucí) rychlostní silnicí R35. Proto bude R44 začínat až v Mohelnici, u budoucí křižovatky s R35. Nyní však ještě ani není jasné, kde přesně tato křižovatka bude vybudována. A tak je možné, že R44 bude mít nultý kilometr buďto u Mohelnice-jih (exit 238) anebo u obce Libivá. 

Od Mohelnice pak R44 bude pokračovat na sever do Jeseníků, či spíše do jejich podhůří. Mezi Mohelnicí a Zábřehem se již nyní budují obchvaty obcí, což jsou vlastně úseky rychlostní silnice v polovičním profilu. Okolo Zábřehu bude R44 využívat i malou část zprovozněného torza městského obchvatu. Tedy hlavně nadjezdy u železniční trati. 

Ze Zábřehu do Šumperka pak bude R44 pokračovat dalšími dvěma až třemi úseky. První již spolu s hotovým obchvatem Postřelmova a druhý Bludova. Jižně od Bludova pak bude vybudována křižovatka se silnicí I/11, která zde bude prodloužením obchvatu odbočovat ve směru do Hradce Králové. Za Bludovem se pak R44 opět dočasně napojí na stávající silnici, nyní I/11, která vede peážně s I/44 až do Rapotína. 

Další úsek R44, začínající za Bludovem, již bude vytvářet obchvat samotného Šumperka. Obchvat bude zřejmě nejprve zakončen těsně za městem, tj. mezi Šumperkem a Vikýřovicemi, kde se opět napojí na starou silnici. Další navazující úsek pak bude postaven až za Rapotín, kde bude křižovatka s I/11. Ta se zde od I/44 zase odpojuje a samostatně pokračuje směrem do Ostravy. Tady nejpíš bude R44 asi ještě dlouho, možná i natrvalo končit. 

Další pokračování R44 směrem na sever je velice nejisté, ne-li zbytečné. Doprava tímto směrem již není dálkového charakteru a automobilová zátěž zde není tak silná, aby se tudy musela stavět drahá silnice dálničního typu. Obce v údolí podél stávající silnice I/44 však nutně potřebují obchvat. Proto lze počítat s tím, že okolo Velkých Losin a Loučné nad Desnou nějaký obchvat bude. Avšak pravděpodobně už jen ve formě moderní dvouproudové silnice první třídy. Obchvat možná bude i okolo Koutů nad Desnou avšak spíše to vypadá na zmodernizovaný průtah. 

Mezi Kouty a Bělou pod Pradědem pak současná silnice zdolává nejvyšší hřebeny Jeseníků, které překonává přes tzv. Červenohorské sedlo. Jedná se bohužel o jedinou silnici v celé oblasti hor a hlavně v zimě, navíc během lyžařské sezóny bývá přetížená a nebezpečná. Ke všemu je horský úsek kvůli spoustě zatáček a stoupání velmi zdržující a pro občany dostávající se z Jesenicka na Šumpersko zdlouhavý. Proto se již dávno začalo uvažovat o tunelu, který by Jeseníky podešel. Namísto příznivých stanovisek se však proti jeho výstavbě zvedla obrovská vlna odporu. Namísto souhlasu zdejších obyvatel a ekologů, kteří jinak tunely podporují, se projektanti setkali s opakem. Jsou zde totiž obavy, že tunel by sem kvůli zpohodlnění silnice I/44 přilákal tranzitní dopravu a začaly by tudy jezdit kamiony do Polska. Obce na konci tunelu se zase obávají, že doprava a exhalace přicházející od portálu je rovněž bude obtěžovat více než dnes. Nejvyšší zásluhu v boji proti výstavbě tunelu však mají boudaři a vlekaři na Červenohorském sedle a v okolí horské silnice. Ti se obávají, že když ubude na staré silnici vozidel, ubudou i hosté. Každý má samozřejmě trochu pravdu, ale vše se dá rozumně vyřešit. Tunel může vyústit daleko od nejbližších obcí, tunelem může být zakázán průjezd těžších vozidel nebo výrazně dražší. Nakonec i samotní vlekaři a boudaři by na tunelu vydělali neboť ze silnice by zmizela vozidla, která tu stejně jen projížděla. Uvolnil by se tak prostor pro rychlejší dopravení lyžařů a zlepšilo by se parkování. 

Za pásmem Jeseníků směrem na sever se již uvažuje jen o lokálních modernizacích současné silnice a vybudování několika obchvatů. Nový úsek bude pravděpodobně ještě vystavěn okolo Adolfovic a Domašova, ale obchvaty lázní Jeseník a dalších obcí směrem k polské hranici, jsou zatím nejisté. Výjimku zatím tvoří Mikulovice, kde byl již obchvat předán do provozu. Tato obec trpěla hlavně popojíždějícími kolonami kamionů před hraničním přechodem. Na polské straně se zatím s žádnou větší modernizací nepočítá neboť tamní silnice má pro Polsko jen okrajový dopravní význam. 

Celá R44 z Mohelnice až do Rapotína bude zřejmě stavěna jen po dílčích úsecích, plnících úkol obchvatů. Navíc budou veškeré úseky, až snad na výjimku peážního úseku Bludov-Rapotín, zprvu stavěny jen v polovičním profilu - jako dvouproudová silnice první třídy. Později budou dle nárustu dopravy úseky rozšiřovány.

autor © Jan Slovík , 8. prosince 2002.
částečně upraveno a doplněno o nová fakta 13. června 2003.


poslední změny na stránce: 12. února 2008