Rychlostnice R46
  Prostějovská rychlostnice (Olomoucká)
  Vyškov - Prostějov - Olomouc - peáž s rychlostnicí R35 - Velký Týnec - Bohuňovice - Šternberk - Horní Loděnice
 R46 je tzv. Hanáckou dálnicí.

Rychlostní silnice R46 je přezdívána Hanáckou dálnicí neboť vede po jednom z nejúrodnějších oblastí Moravy - Hané. R46 je zároveň jednou z nejstarších rychlostních silnic na Moravě a byla postavena proto, aby propojila Brněnskou a Olomouckou aglomeraci. Zatím však je jejím hlavním účelem nahrazení dosud chybějící dálnice D1 z Vyškova do Ostravy. Tím pádem je poměrně úzká a klikatá rychlostní silnice přetížena neboť pro tranzitní dálkovou a mezinárodní dopravu nebyla projektována.

R46 začala být budována po jednotlivých úsecích tak, aby navázala na dálnici D1 končící u Vyškova a nahradila nejprve nebezpečná místa na staré silnici. Později pak byly jednotlivé úseky propojeny, čímž vznikly na konci 80. let dvě dlouhé části této rychlostní komunikace - s dírou uprostřed. Jedna část vedla z Vyškova a druhá z opačné strany od Olomouce. Zbývalo už jen dokončit obchvat kolem Prostějova, velkého města, jehož centrem se stále muselo zdlouhavě projíždět.

Tento prostějovský úsek však byl nejnáročnější stavbou z celé R46. Téměř celý obchvat je totiž dlouhou soustavou estakád a mostů. Trasa obchvatu však nebyla vybrána právě nejlépe. Široká rychlostní silnice a její mosty a náspy doslova rozřízly město. Dnes by byl obchvat určitě postaven dále od města, jenže v dobách budování socialismu se na ohleduplné trasování moc nedbalo. A tento poslední úsek byl už tak vysoce rozpracovaný, že se na poč. 90. let musel dokončit.

Rychlostní silnice R46 se konečně stala celistvou a chybělo už jen její napojení na dálnici D47 z Brna do Ostravy. Tento krátký úsek byl stavěn společně s dálnicí D47, tak aby vznikl obchvat Vyškova. Samostatné zakončení R46 anebo D47 u křižovatky Vyškov-východ by nedávalo smysl. Obě komunikace by končily v polích. Ke zprovoznění obou komunikací, tvořící společně obchvat Vyškova, došlo v červenci 1992. Obě komunikace na sebe volně navazovaly a to až do roku 2004, kdy byla rozestavěna dálniční křižovatka Vyškov-východ. Do té doby vlastně řidič ani téměř nepoznal, že už není na dálnici, ale pokračuje po rychlostní silnici. Tuto skutečnost prozrazovaly jen dopravní značky, táhlá zatáčka a rozdílné šířky vozovek.

Když však u Vyškova došlo ke zprovoznění spojovacího úseku R46, nenapojoval se už na dálnici D47, ale na D1. Na poč. 90. let totiž došlo k přehodnocení trasy D1 směrem na Slovensko a tehdy bylo rozhodnuto, že D1 nepovede přes Uherské Hradiště, ale v trase plánované D47 přes Kroměříž.

Rychlostní silnice R46 z Vyškova do Olomouce byla v roce 1992 dokončena a doprava z Brna do Olomouce se tak konečně mohla vyhnout obcím. R46 bohužel dočasně převzala i dopravu z Vyškova do Ostravy a toto bude trvat až do dokončení dálnice D1 z Vyškova do Lipníku nad Bečvou. První a ještě několik dalších úseků se již naštěstí staví, ale i tak se očekává dokončení celé D1 až po roce 2010. Do té doby ponese R46 poměrně těžké břemeno.

Kromě dlouhé prostějovské estakády je další zajímavostí na R46 úsek za Vyškovem. Jedná se o přímou a dlouhou část rychlostní silnice, která v těchto místech není rozdělena zeleným pásem ani pevnými svodidly. Úsek totiž vede těsně kolem vojenského letiště a počítá se i s tím, že by široká betonová plocha rychlostnice mohla v nouzovém případě posloužit jako přistávací plocha letadel. Podobná plocha se nachází i na dálnici D1 u Velkého Meziříčí.

- - -

Na svém druhém konci byla R46 v r. 2003 propojena i s R35, která tvoří jižní obchvat Olomouce. Do jeho dokončení musela vozidla přímo přes město. Jelikož se plánuje pokračování rychlostní komunikace R46 i za Olomoucí, je dnešní konec R46 jen dočasný. Rychlostnice však nebude přímo navazovat na stávající úsek, ale peážně (společně) povede s R35 po obchvatu Olomouce až ke křižovatce s R55. Oproti R55, která povede k jihu, R46 povede na sever. Vlastně tak volně naváže na R55 od Přerova.

Severní část R46 bude od křižovatky s R35/R55 vést východně podél stávající silnice I/55. Bude zde křižovatka se silnicí II/570 a druhá se silnicí III. třídy z Bystrovan.do Holic. Pak se R46 protáhne mezi průmyslovou zónou a zástavbou Holic, kde překříží starou silnici č.35 (dnes 635). I zde bude vybudována mimoúrovňová křižovatka a u čtvrti Bělidla další, ze které bude odbočovat plánovaný dvouproudový severní obchvat Olomouce. Pak se R46 vyhne na východě Pavlovičkám a Chválkovicím a za Týnečkem překříží současnou silnici I/46. V těchto místech bude křižovatka a zřejmě i konec úseku.

V další etapě dojde k výstavbě obchvatu Dolánek a u odbočky do Bohuňovic bude další křižovatka. Zde se také nová čtyřproudová komunikace napojí na starou silnici I/46 a zhruba 3,5 km povede v její trase. Tento úsek bude pravděpodobně pouze rozšířen o další dvojpruh. Nová komunikace se od staré oddělí až u osady Aleš, kde bude zároveň i křižovatka. Zhruba kilometr za ní bude další křižovatka, s přivaděčem a zároveň plánovaným jihozápadním obchvatem Šternberka.

Na této křižovatce by plánovaná čtyřproudová silnice měla končit. Dále by pokračovala už jen v dvouproudovém uspořádání jako klasická silnice I/46 a to k odbočce do Domašova. Tím by vznikl jihovýchodní obchvat Šternberka.

Je jisté, že silnice I/46 bude v budoucnu upravována i dále za Šternberkem. Ale pokud bude někdy postavena ve čtyřproudovém uspořádání, tak určitě jen ke křižovatce se silnicí I/45. Už od Šternberka je totiž provoz poměrně malý a na této křižovatce se ještě rozděluje. Dále do Bruntálu anebo do Opavy tak bohatě postačí jen dvouproudová silnice, samozřejmě s moderními parametry a obchvaty obcí.

autor © Jan Slovík , 11. března 2002.
článek doplněn o nová fakta 7. května 2005.


poslední změny na stránce: 12. února 2008