Rychlostnice R48
  Těšínská rychlostnice
  Bělotín - Palačov - Nový Jičín - Příbor - Rychaltice - Frýdek-Místek - Dobrá - Tošanovice - Český Těšín - Chotěbuz,státní hranice (PL)
 R48 je jedinou rychlostní silnicí, která byla zpočátku stavěna bez dělícího pruhu.

Stará část čtyřpruhové silnice u Dubu.Rychlostní silnice R48 bývá v některých mapách překvapivě vyznačena jako dokončená. Ze tří čtvrtin tato čtyřpruhová komunikace vybudována opravdu je, ale jen zlomek je veden jako silnice pro motorová vozidla. Zbytek silnice I/48 se za rychlostní silnici v žádném případě nemůže pokládat.

Silnice smrti

Celá dlouhá část z Bělotína až do Rychaltic byla totiž v minulosti nesmyslně postavena jen jako čtyřpruhová silnice, jejíž směry oddělovala pouze dvojitá souvislá čára. Dokonce se ani jako čtyřpruhová přímo nestavěla, ale jako širší dvoupruhová silnice první třídy, která je proti normě využívána čtyřpruhově. Bohužel, na tuto někdejší snahu ušetřit dnes doplácí řada řidičů. Právě onen chybějící střední zelený pruh se svodidly způsobuje řadu těžkých dopravních nehod, kvůli nímž se osmačtyřicítce přezdívá "silnice smrti".

Křižovatka Sirkové Lázně se silnicí II/482 do Štramberka - není mimoúrovňová a proto je velice nebezpečná. Během roku 2007 proto bude umožněn pouze nájezd a sjezd ve směru do Frýdku.Ale zelený pruh a dělící svodidla nejsou to jediné, proč nemůže být stará čtyřpruhová část povýšena na rychlostní silnici. Některé křižovatky totiž ani nejsou mimoúrovňové a pokud ano, nemají dostatečné parametry. Navíc nemá silnice vůbec odstavný pruh a celá je prostě "nějak úzká". Alespoň vozovka, která byla velice nekvalitní a na řadě míst kvůli tomu musela být omezována rychlost, je již většinou zrekonstruována.

Nové úseky se již naštěstí v parametrech rychlostní silnice R48 stavějí a časem bude přestavěna i celá stará část. Tu bude nutné rozšířit, vybudovat střední dělící pás, odstavné pruhy, vnitřní svodidla, přestavět všechny křižovatky na mimoúrovňové a další úpravy. Bude to velice složité a nákladné, takže to nepůjde provést naráz. Prozatím se alespoň v první fázi - od roku 2002 instalují lanová svodidla, která mají zamezit střetům s protijedoucím vozidlem. Jenže se svodidla instalují přímo na dvojitou bílou čáru a tak provizorní opatření ještě více zúžilo jízdní pruhy a někde proto nemohou do levého pruhu nákladní vozidla. Levý pruh k předjíždění je užší než pravý a řidiči se vedle kamionu cítí poněkud stísněně.

Některé křižovatce na staré části čtyřpruhové silnice už byly alespoň mimoúrovňové.První úseky

Počáteční úseky čtyřpruhové silnice vznikaly jen pouhým rozšiřováním původní komunikace anebo vybudováním nové silnice těsně vedle té původní. Proto třeba první úsek z Bělotína do Polomu vede doslova středem několika obcí. Naštěstí další úseky už byly budovány jako obchvaty a velké křižovatky se stavěly většinou mimoúrovňové. Mezi poslední úseky, stavěné ještě v 80. letech, patří např. obchvat Starého Jičína, jehož zprovozněním vzniklo 32 km ucelené části čtyřpruhové silnice z Bělotína až kousek za Příbor.

Rezerva pro budoucnost

Silnice I/48 byla v místě, kde tvoří obchvat Starojické Lhoty, vybudována zvláštním způsobem. Mnoho řidičů nemůže pochopit, proč silnice vede tak prudkým obloukem a ještě vytváří zbytečnou zajížďku. Vysvětlení je však jednoduché. Silnice byla odkloněna až k Palačovu, protože v místě kde je nyní prudká zatáčka, vznikne mimoúrovňová křižovatka s odbočkou do Valašského Meziříčí. Tato odbočka bude také čtyřpruhová a bude sloužit jako přeložka silnice I/35, která úplně odkloní tranzit ze staré silnice z Hranic do Valašského Meziříčí. Vlastně se bude jednat o jakési nepřímé prodloužení R35. Zároveň "Palačovská spojka" odkloní dopravu i ze silnice I/57 mezi Novým Jičínem a Valašským Meziříčím, vedoucí nyní přes Hodslavice.

Lanová svodidla zvýšila bezpečnost.Úplně posledním úsekem, který starou souvislou část čtyřpruhové I/48 trochu prodloužil, byl čtyřkilometrový úsek z Příboru do Rychaltic. Jeho výstavba byla zahájena ještě v dobách socialismu a i když se dokončil v 90. letech, parametry se už nikomu měnit nechtělo. Takže i on byl stejně jako celá stará část čtyřpruhové silnice postaven bez pevného dělícího pruhu. Ke všemu celý čtyřkilometrový úsek vznikl přestavbou původní silnice, takže čtyřpruhová silnice končí klasickou křižovatkou uprostřed Rychaltic.

Estakáda přes údolí řeky Olše (Olzy) - Hraniční most v Chotěbuzi.Přes hranice

Od 90. let už byly všechny další úseky stavěny jen v moderních parametrech víceméně rychlostních silnic. Kvůli stoupající mezinárodní dopravě se musel rychle vyřešit problém hraničního přechodu v centru Českého Těšína. Proto byl přednostně dán do provozu třípruhový hraniční most přes údolí řeky Olše/Olzy. Na obou stranách mostu byly postaveny nové hraniční přechody, které vyřadily odbavování kamionů v centru obou hraničních měst. Starý hraniční přechod v Českém Těšíně začal sloužit jen pro místní provoz. Jenže i k novému přechodu se muselo jezdit centrem Českého Těšína. Most pouze vyřešil odbavování vozidel, nikoliv však vyloučení dopravy přes město. Hned za mostem se zase muselo poměrně složitě sjíždět na starou silnici. Most vlastně vedl odnikud nikam.

Po nějaké době byl k hraničnímu mostu alespoň přistavěn 2 km dlouhý úsek - ke křižovatce se silnicí I/11 u obce Mosty. Tento úsek, tvořící malou (první) část obchvatu Českého Těšína, byl postaven přednostně, aby odklonil část dopravy mimo město. Ale to se podařilo jen částečně. Napojení na silnici I/48 chybělo a nový úsek mohla využívat jen vozidla přijíždějící po silnici I/11 z Ostravy. Ostatní tranzit z Prahy nebo ze Slovenska musel i nadále projíždět Těšínem. Tak krátkou část ani nebylo možné zařadit mezi silnice pro motorová vozidla. Vlastně se jednalo o jednu táhlou zatáčku a prostor před celnicí.

Desátý kilometr polské rychlostní silnice S1.Na polské straně už ve stejné době na hraniční most navazoval několikakilometrový úsek, již v parametrech rychlostní silnice. Ale stejně jako u nás ještě nebyl zařazen mezi silnice pro motorová vozidla. Polská rychlostní silnice S1 byla také postupně prodlužována. Nejprve ke křižovatce se čtyřpruhovou silnicí 93 (Ústroń - Katowice) a pak do města Bielsko-Biała, kde se navázalo na již dříve zprovozněný rychlostní obchvat města. Dalo by se čekat, že trasa silnice povede přímo až do do Krakova (Kraków), ale Poláci hodlají rychlostní silnici S1 (dróga ekspresowa), vedoucí z Těšína, stočit do Katowic. Polská silnice č.1 totiž vede na sever k moři. To je trochu nepochopitelné, protože do Katowic povede z Česka, konkrétně také z Bělotína, dálnice D1 / polská A1. Ale při úpravách koncepce dálniční sítě, kterou Polsko provádí snad s každou novou vládou, je jakákoliv změna možná a do Krakowa snad jednou něco povede i bez okliky.

Čekání na Unii

Bohužel ani na české ani na polské straně se v 90. letech už nic dalšího moc nepostavilo. Narůstající doprava si žádala další životy a obyvatelé dopravou nejvíce postižené obce Dobrá řekli dost. Společně se odhodlali k veřejnému protestu a silnici na pár desítek minut zcela zablokovali. Sousední obce se k akci přidali a společně symbolicky vytvořili živý lidský řetěz, podél celé silnice I/48 z Frýdku až do Českého Těšína. Bohužel ani toto gesto tehdy nepomohlo k výraznějšímu urychlení dostavby R48.

Výstavbu spíše odstartovaly až přípravy ke vstupu Česka a Polska do Evropské unie. EU si byla vědoma, že tento tranzitní tah patří mezi nejdůležitější evropské koridory a proto na jeho budování vyhradila finanční prostředky ještě před vstupem. Po roce 2000 se tak konečně mohlo začít stavět a hlavně bez rizika, že nebudou peníze na zbývající části R48.

Úsek z Frýdku-Místku do Dobré.Frýdek - Těšín

V té době ještě chyběla ve čtyřech pruzích celá část R48 z Rychaltic až do Českého Těšína. V roce 2002 se nejprve začal stavět pětikilometrový obchvat obce Dobrá, který byl zprovozněn v říjnu 2004, už jako silnice pro motorová vozidla R48. Ale jelikož chybí obchvat Frýdku-Místku, musel být obchvat Dobré ve směru od Těšína sveden na stávající silnici I/48, vedoucí průtahem přes město. V budoucnu, až bude obchvat F-M dokončen, stane se z části obchvatu Dobré jen východní přivaděč. Prozatím jsou však R48 s přivaděčem volně provázány, bez jakékoliv křižovatky. Ve Frýdku musela být kvůli přivaděči přestavěna nesmyslná zatáčka, vedoucí dlouhá léta bezúčelově po náspu. Lidé, kteří se tomuto nesmyslu vždy divili, dostali konečně rozřešení záhady. Násep byl pro hlavní směr proražen a namísto zatáčky vznikla mimoúrovňová křižovatka s nadjezdem. Zbytek náspu tedy posloužil pro příjezd k nadjezdu.

Estakáda přes říčku Hrabinku na obchvatu Českého Těšína.Jen pár měsíců před obchvatem Dobré byla v červenci 2004 předána do provozu i druhá dvoukilometrová část obchvatu Českého Těšína. Ta oproti první části, která vedla jen k silnici I/11 u Mostů, už v mnohém řešila průjezd městem. Obchvat se u Žukova konečně propojil se silnicí I/48 a tím dopravu z Prahy do Polska úplně odklonil mimo Český Těšín. Přes město, či spíše jen jeho předměstí, už proudila jen doprava ze Slovenska (od Třince).

Ve stejném období, kdy byly dány do provozu obchvaty Dobré a Českého Těšína, se v květnu 2004 začal stavět sedmikilometrový úsek z Dobré do Tošanovic. Jezdit se po něm mohlo od 31. října 2006. Zajímavostí této části R48 je její betonový povrch, který se používá spíše u jen dálnic. Celý úsek vede těsně podél železniční trati, takže veškeré nadjezdy přes silnici jsou delší a vedou rovnou i přes trať.

Úsek R48 z Dobré do Tošanovic, pár týdnů před zprovozněním.Zhruba o rok později než předchozí úsek, byla na jaře 2005 zahájena výstavba navazujícího osmikilometrového úseku z Tošanovic do Žukova. Ta na konci listopadu 2007 definitivně vyřešila nejen provoz mezi Frýdkem-Místkem a hraničním přechodem do Polska. Úsek z Tošanovic se totiž napojil na část obchvatu Českého Těšína, který sloužil řidičům už od roku 2004. Součástí úseku R48 měla být i přeložka silnice I/11 do Třince, čímž byla konečně odkloněna doprava projíždějící Č.Těšínem i od Třince, ale nepodařilo se jí dokončit nastejno. Napojením přeložky na R48 vznikl úplný obchvat Českého Těšína, na který jsou napojeny silnice ze všech směrů. Částečně zmizela doprava i ze silnice I/68 přes Hnojník, protože je výhodnější odbočovat z R48 do Třince až u Žukova a ne už u Tošanovic jako dříve.

Avšak, i když je poslední zprovozněná kilometrová část obchvatu Českého Těšína na I/48 postavena v parametrech rychlostní silnice, mezi silnice pro motorová vozidla zařazena nebyla. Stejně jako celý obchvat až k hraničnímu přechodu. A tak R48 končí před Těšínem na exitu 70 a ke hranicím vede jen jako čtyřpruhová silnice. Pouze hraniční most je zatím třípruhový. Zřejmě zde byly obavy, že by některá vozidla dále projížděla městem, protože by nesplňovala podmínky pro jízdu po dálnici (stejné i na silnici pro motor.vozidla). Jenže hned za hranicemi zase silnice pro motorová vozidla pokračuje, už jako polská S1. V mapách tak vznikne nesmyslná díra, kdy bude široká čára značící třeba dálnice přerušena. O to trapnější, když jsou hraniční přechody od konce roku 2007 zrušeny a vozidla mohou projíždět bez zpomalení, jen obchvat okolo Těšína je zbrzdí.

Nový začátek

Výstavba estakády na obchvatu Bělotína.Na počátku roku 2004 se začalo stavět také na druhém konci R48, či spíše na jejím začátku. Okolo Bělotína se budoval obchvat, který silnici R48 zároveň prodlouží směrem na západ. Vlastně se jedná o přivaděč k dálnici D1. Kromě křižovatky s dálnicí, kde R48 bude nově začínat, má obchvat 580 metrů dlouhou estakádu, několik dalších mostů a další dvě křižovatky. Část obchvatu byla zprovozněna už v srpnu 2007, ale západní část je závislá na dokončení dálnice D1 z Lipníku nad Bečvou. Bez dálnice, jejíž první úsek má být zprovozněn až na konci roku 2008, by totiž tento "bělotínský přivaděč" končil (začínal) v polích.

Okolo Frýdku cestička ...

Nakonec zbývá rozestavět úsek z Rychaltic do Frýdku-Místku a hlavně obchvat tohoto dvouměstí. Město samo si však výstavbu velice zkomplikovalo tím, že původně projektovaný severní obchvat změnilo na jižní. Nejen, že se rychlostní silnice R48 mohla městu vyhnout převážně průmyslovým předměstím, ale mohla se výborně křížit s R56 do Ostravy. Městská rada zvolila jižní variantu okolo Starého Města, čímž město odřízla od rekreační oblasti na jihu s nutným vybudováním spojnice k R56. Jižní varianta je sice kratší a pro chod města zřejmě vhodnější, ale bohužel má vést přes bývalý průmyslový areál, který je neekologicky zamořen. Zamoření půdy se musí nejprve odstranit a až teprve potom se může začít stavět. Na odstranění ekologických škod však nebyly finance a zdlouhavý proces jakoukoliv výstavbu obchvatu dosti oddálil.

Po dokončení posledního úseku se už pouze začne přestavovat celá stará část silnice, aby i ona mohla být zařazena mezi silnice pro motorová vozidla.


 km    
 (75,63) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 (24,73) V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 (35,3) V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 0 V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 0 Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 15,6 Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 0 Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
. 2,3 křiž. s D47 - Bělotín-jih (přivaděč k D47) R 22,5 1/2004 11/2008 V provozu.
. 2,1 Bělotín-jih - Bělotín-východ (obchvat Bělotína) R 22,5 1/2004 2.8.2008 V provozu.

1.7.2007 byl úsek zprovozněn provizorně v pol.profilu.

Od 2.8.2008 zprovozněn v plném profilu, ale ne jako silnice pro motorová vozidla.

. 17,4 Bělotín - Rybí S 16,5/80 (S15) . . V provozu jen jako čtyřpruhová silnice I. třídy, ale naprosto nevyhovující parametrům rychlostní silnice. Směry jsou rozděleny pouze dvojitou čarou, maximálně někde i lanovým svodidlem. Některé křižovatky jsou dokonce úrovňové. Postupně dojde v letech 2009-12 k přestavbě na kategorii R 25,5/120.
. 13 Rybí - Rychaltice S 16,5/80 (S15) . . V provozu jen jako čtyřpruhová silnice I. třídy, ale naprosto nevyhovující parametrům rychlostní silnice. Směry jsou rozděleny pouze dvojitou čarou, maximálně někde i lanovým svodidlem. Některé křižovatky jsou dokonce úrovňové. Postupně dojde v letech 2009-12 k přestavbě na kategorii R 25,5/120.
. 7,1 Rychaltice - Místek (Frýdek-Místek) R25,5/120 3/2009 12/2011 Ve stavbě.
. 8,5 Místek - Frýdek (obchvat Frýdku-Místku) R 25,5 ? ? Ve fázi přípravy.
. 5,6 (Frýdek-Místek) Frýdek - Dobrá . . 10/2004 V provozu od 26.10.2004.
. 6,88 Dobrá - Tošanovice R 22,5/100 5/2004 10/2006 V provozu od 31.10.2006.
. (7,85) Tošanovice - Žukov R 22,5/100 2005 11/2007 V provozu od 29.11.2007.
. (0,9) Žukov - Český Těšín . . 11/2007 V provozu od 29.11.2007, ale ne jako silnice pro motorová vozidla.
. (4) Český Těšín - státní hranice (PL) . . . V provozu v plném profilu, ale ne jako silnice pro motorová vozidla. V první fázi byla zprovozněna jen část úseku mezi křiž.s I/11 u Mostů a státní hranicí.

Hraniční most je pouze třípruhový (2+1).

zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

 
autor © Jan Slovík , 16. března 2002.
článek přepracován a doplněn o nová fakta 23.10.2008.


poslední změny na stránce: 19. ledna 2010