Rychlostnice R52
  Mikulovská rychlostnice
  Brno,Dolní Heršpice - Modřice - Rajhrad - Syrovice - Pohořelice - Nová Ves - Mikulov,státní hranice (A)
 R52 je vlastně z části dostavěná německá "Hitlerova" dálnice.

 VZHLEDEM KE ZMĚNÁM BUDE TENTO ČLÁNEK UPRAVEN ! omlouváme se za případné zastaralé informace

Přes cizí území

Již v roce 1938, kdy se Němci bez boje zmocnili Rakouska, začali říšští projektanti připravovat propojení dvou největších měst na východě nového Německa - rakouské Vídně a dolnoslezské Vratislavi. Nejkratší cesta však byla přes území Československa, což byl pro plánovanou dálnici Breslau - Wien značný problém. V té době ještě demokratické Československo by nikdy nic takového fašistickému Německu neumožnilo. Jenže přišel "Mnichov". Prozíraví Němci si do Mnichovské smlouvy nezapomněli přidat ani stať o umožnění stavby své dálnice přes republiku Česko-Slovensko, jak se nyní tzv. druhá republika jmenovala. A bylo hotovo, mohlo se nerušeně projektovat. Dálnici se říkalo exteritoriální, protože měla vést přes cizí teritorium, tedy přes české území. Na jaře 1939, před dokončením projektu, Hitler donutil k odrhnutí Slovensko a zahájil okupaci zbytku českých zemí, na nichž vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. To už Němci nemuseli platit ani za pozemky a začali rovnou stavět.

11. dubna 1939 byla slavnostně zahájena stavba Exteritoriální dálnice. První dálnice na českém území tak vlastně nebyla česká. Ta se začala stavět až o necelý měsíc později - tzv. Protektorátní (dnes D1). Svižným tempem Němci stačili rozestavět velkou část dálnice, která měla přetnout celou Moravu a Protektorát tak rozdělit na dvě půlky. Ale nestalo se tak. Již necelý rok od počátku stavby se tempo zpomalovalo a konečným důsledkem německých neúspěchů ve 2. svět válce bylo úplné zastavení výstavby všech dálnic. Od 30. dubna 1942 tak zůstala stavba přerušena na lepší časy, ale po válce se její osud bohužel zpečetil. Rakousko bylo osvobozeno a rozsáhlé území ve Slezsku bylo předáno Polsku. Dálnici z původně německé Breslau, nyní polské Wrocławi do rakouské Vídně žádný ze států nepotřeboval, včetně obnoveného Československa. Dálnice se tedy již dále nestavěla.

Zapomenutá dálnice

I když nebyl nakonec zprovozněn ani kilometr této dálnice, z její výstavby zůstalo zachováno obrovské množství staveb a bylo škoda, ponechat je osudu. První pokusy o jejich využití nastávají na poč. 60. let, kdy se opět připravuje obnovení dálniční výstavby v socialistické republice. Jenže zrovna trasa Exteritoriální dálnice se opět zpočátku moc nehodí. Později se sice plánuje dálnice D43 z Brna na sever, ale do Svitav. Rozestavěné úseky kolem Brněnské přehrady nebo z Boskovic do Moravské Třebové zůstávají mimo plánovanou trasu. Nakonec se však plánuje alespoň využít koridoru z Troubska do Boskovic. Bohužel, ani jižně od Brna se dálnice stavět nemá. V pol. 80. let je budování dálniční sítě přehodnoceno a dálnice D43 je nahrazena pouhou rychlostní silnicí R43. Jižně od Brna je tou dobou silnice I/52 rozšiřována na čtyři pruhy a uvažuje se o jejím prodloužení až ke hranicím s Rakouskem. V tomto úseku se již vážně uvažuje o využití rozestavěného tělesa německé Exteritoriální dálnice.

První úseky

R52 dlouho sloužila jen jakási výpadovka z Brna na jih. Ta byla vybudována v 80. letech přímo v trase silnice I/52 ve čtyřpruhovém moderním provedení, které nepostrádalo ani střední dělící pás. Ten však víceméně slouží hlavně tramvajovému tělesu. Komunikace však vede přímo středem zástavby a prvních sedm kilometrů nemá kromě křížení s D1 žádnou mimoúrovňovou křižovatku. Křížení je sice skoro všude bezkolizní, ale i tak zatím není možné, aby se tato část komunikace stala silnicí pro motorová vozidla. Na poč. 90. let byl na rychlostní silnici R52 povýšen alespoň tříkilometrový úsek z Modřic do Rajhradu, který je již postaven v předepsaných parametrech.

vyznacny bod

Využitá minulost

Asi v pol. 90. let potom přibyl 16 km dlouhý navazující úsek z Rajhradu do Pohořelic. Tím se významně urychlila doprava na mezinárodní silnici E461 a hlavně se tím vyřešil obchvat města Pohořelice. Tady zatím R52 končí a volně navazuje na starou silnici. Ze stejného místa je i směřována doprava do Znojma, takže Pohořelice si oddychly od dopravy i z tohoto zatíženého směru. Na začátku úseku, mezi Rajhradem a Syrovicemi, se R52 dostává na staré dálniční těleso z doby 2. světové války. Po něm R52 vede několik kilometrů až k Medlovu a využito bylo několik mostů a propustků ze třicátých let (viz. fotogalerie R52).

U Syrovic má v budoucnu vzniknout dálniční křižovatka s R43, která sem povede od Troubska. Právě tudy dodnes prochází linie staré německé dálnice až téměř k Moravské Třebové. R52 tak využívá původní "Hitlerovu dálnici" jen opravdu velice málo. Sice se uvažuje o tom, že by R52 vedla od rakouských hranic do Troubska místo R43 a z úseku Brno - Syrovice by tak vznikl pouhý přivaděč. To by pak R52 využívala desítky kilometrů staré trasy a použít by se mohlo mnoho původních staveb. Pokud se však do té doby ještě dochovají (viz. fotogalerie R43).

Směr Vídeň

Rychlostní silnice R52 mohla být dostavěna až ke hranicím s Rakouskem už v pol. 90. let, ale tenkrát za její scházející druhou polovinu nemohla ani česká vláda, ani ekologové a už vůbec ne nedostatek financí. Na vině byla nerozhodnost rakouské vlády, která nebyla schopna včas a přesně určit, zda-li vůbec a kam vlastně hodlá vést svou dálnici z Vídně k naším hranicím.

Původně měla R52 pokračovat z Pohořelic kolem obce Vlasatice a města Hrušovany nad Jevišovkou k hraničnímu přechodu Hevlín. Tam měla navázat na R52 rakouská dálnice A5 do Vídně. Jenže Rakušané několikrát přehodnotili výstavbu dálnic ve své zemi a výsledkem byl zpočátku absolutní nezájem k jakémukoliv rozšiřování rakouské dálniční sítě.

Z výstavby rakouské dálnice A5 tedy nejprve úplně sešlo. Doprava však narůstala a později Rakousko alespoň hodlalo postavit vstříc české R52 rychlostní silnici S7. V roce 2002 se však zase vrátili k původnímu záměru a mezi Vídní a Moravou povede opět dálnice A5. Ovšem s podmínkou, že hraniční přechod nebude situován u města Laa an der Thaya / Hevlín, jak bylo původně plánováno, ale u Drasenhofenu. Tedy poblíž celnice u moravského Mikulova.

Kudy do Vídně

Toto rozhodnutí už je díky uzákonění Rakušanů definitivní, takže R52 už nemusí zůstat ukončena u Pohořelic. Rakousko nás však postavilo před velký problém. Neví se kudy přesně z Pohořelic do Mikulova stavět. Protože Rakušané vyžadují propojení opravdu u Mikulova a svou dálnici tam ukončí i bez nás, bude muset vést R52 buďto podél silnice I/52 přímo přes vodní nádrž Nové Mlýny anebo velkým obloukem okolo.

První varianta je z ochranářského hlediska dosti citlivá. Už nyní je vedení silnice I/52 po hrázi mezi dvěma nádržemi trnem v oku. A to nejen ekologům. Druhá varianta počítá s tím, že by R52 vedla částečně v původním, již vyčleněném koridoru až k obci Drnholec a tam by se teprve stočila k východu a pokračovala podél státní hranice k Mikulovu. Jenže u Mikulova nastává další problém, jak vést dálnici chráněným územím Pálava. Sice se jedná jen o malý výběžek CHKO, pro který by určitě stačila výjimka. Naštěstí už stačí komunikaci pouze vést a nemusí se tam stavět žádný hraniční přechod.

Vezměte to oklikou

Kvůli těmto problémům se objevily i návrhy, aby se R52 od Pohořelic už dále nestavěla a namísto ní se postavila odbočka z dálnice D2 okolo Břeclavi. Trasa by zároveň vytvořila obchvat města a nahradila by dnešní silnici I/55. Návrh je to na první pohled výhodný. Stačilo by postavit jen polovinu délky, využila by se dálnice D2 a nemuselo by se jezdit přes Pálavu. Jenže první zdání klame a trasa přes Břeclav má spousty nevýhod. Kromě té hlavní, že Rakousko staví dálnici k Mikulovu a ne k Břeclavi, tudíž by se obě trasy nesetkaly tam kde mají. Jsou tu další nevýhody, třeba lužní lesy v poříčí Moravy a Dyje. A také, ono využití dálnice D2, která není na převzetí dopravy z dalšího koridoru připravená. Musela by se dříve či později rozšířit na šest pruhů. A ani řidiče by nikdo nedonutil, aby jezdili z Brna do Vídně oklikou přes Břeclav. 

Nakonec to stejně ale dopadne tak, že R52 bude končit u Mikulova. Sem totiž rakouská dálnice A5 od Vídně dorazí už okolo roku 2010. Poté se doprava na stávající silnici I/52 nejspíš zhroutí. Převezme totiž i velkou část dálkové dopravy, která doposud jezdí po I/38 přes Jihlavu a Znojmo. Díky rakouské dálnici to tudy bude rychlejší. Projektanti budou hold muset vymyslet způsob, jak R52 převést přes novomlýnskou nádrž bez větší újmy na životní prostředí.

autor © Jan Slovík , 20. března 2002.
celý článek přepracován a doplněn o nová fakta 13.2.2009.


poslední změny na stránce: 13. února 2007