Rychlostnice R55
  Hodonínská rychlostnice (Pomoravská)
  Olomouc - Přerov peáž s dálnicí D1 -     Hulín - Otrokovice - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav - Poštorná,státní hranice (A)
 R55 nebude sloužit tranzitu, ale propojí hustou aglomeraci podél řeky Moravy.

Rychlostní silnice R55 byla jednou z posledních kapacitních komunikací, které byly zařazeny do plánu výstavby základní páteřní sítě. Bohužel se jako poslední také začala stavět a to ne nějak rychle. Je výjimečná tím, že nemá sloužit jako tranzitní, ale jejím účelem bude propojit významná moravská centra osídlení podél řeky Moravy. Vlastně taková "Pomoravská dálnice".

R55 na obchvatu Otrokovic.Z celé R55 však ještě na přelomu tisíciletí nebyl hotov ani kilometr a když v roce 2003 vzniklo aspoň několik stovek metrů, bylo to jen kvůli stavbě MÚK Holice pro docela jinou rychlostní silnici - R35. Teprve v roce 2006 byl dán do provozu první samostatný úsek R55. Ale i ten byl postaven v předstihu pouze jako částečný obchvat Otrokovic a měří jen necelé čtyři kilometry. Což je vlastně i současná celková délka provozované R55. 

Zahájení stavby dalších úseků záviselo na pokračování dálnice D1, na jejíž trasu se R55 musí napojit. A to dokonce hned na dvou místech. Bez dálnice D1 by hotová R55 končila v polích a nebylo by na ní víceméně možné najet. Proto až s výstavbou D1 okolo Hulína, kde vyroste křižovatka s R55, se začne stavět i samotná trasa R55.

První rozestavěnou částí R55 se má stát úsek z Hulína do Otrokovic (2008-11). Krátká část úseku na jeho konci byla postavena s předstihem, aby se vyřešila krizová situace na průjezdu Otrokovicemi. Částí města se sice stejně musí projíždět, ale alespoň doprava mezi Hulínem a Zlínem se městu úplně vyhýbá. Provozovaný úsek je sice jen čtyři kilometry dlouhý, ale jsou na něm dvě křižovatky a estakáda. Zajímavé je, že i přes svou krátkou délku byla komunikace zařazena mezi silnice pro motorová vozidla. Rozhodnutí mělo samozřejmě politickou podstatu, aby i Zlínský kraj mohl konečně tvrdit, že má dálniční síť. Jenže dalším, ryze ekonomickým důvodem, byl nesmyslný výběr mýtného, k čemuž slouží jedna jediná mýtná brána. Bohužel se kvůli tomu část nákladní dopravy do Otrokovic vrátila. Pro osobní vozy je obchvat Otrokovic naštěstí bez poplatku. Po dokončení celého úseku se doprava konečně vyhne i tolik zatíženému Hulínu a Tlumačovu.

Křižovatka R35 s R55 u Olomouce. R55 vede nahoře na mostě, dole R35 směrem do Lipníku nad Bečvou.R55 bude ve skutečnosti začínat až v Olomouci. Už nyní tam vlastně začíná a to na křižovatce s R35 u Holic. Pouze není kvůli své kratičké délce vedena jako silnice pro motorová vozidla. První křižovatka včetně onoho počátečního krátkého úseku se stavěla jako součást obchvatu Olomouce na R35. Křižovatka u Holic (exit Olomouc-jih) se nebudovala se stávající silnicí I/55, protože se počítalo s vedením R55 jen kousek od sebe. A tak vznikla velká mimoúrovňová křižovatka v polích a aby na ní řidiči ze silnice I/55 mohli vůbec najet, bylo nutné starou silnici odklonit do trasy budoucí R55. První stovky metrů trasy již tedy existují.

K nim se později připojí asi dvanáct kilometrů, aby byl úsek až do Přerova kompletní. Na severu Přerova se R55 napojí na dálnici D1 na velké křižovatce západně od Předmostí. Proto i tento úsek je částečně závislý na dokončení D1 do Přerova. Původně se měla R55 napojovat na dálnici D47, ale ta byla postupně přečíslovávána na D1.

Dále k jihu povede R55 peážně s dálnicí D1. Vlastně bude využívat její těleso až ke křižovatce u Hulína, kde se od ní zase oddělí. Takto se díky D1 vyhne trasa R55 Přerovu a Břestu. Samozřejmě kilometrovníky budou jen jedny - pro dálnici D1. Ale i tak to některým řidičům jedoucích od Olomouce do Břeclavi může trochu zamotat hlavu. Kilometrovníky dálnice D1 totiž nebudou mít jen mnohem vyšší cifry, ale i opačný směr staničení. Takže se směrem z Olomouce nejprve budou kilometry přičítat, pak odčítat a pak zase znovu přičítat. D1 totiž vede na sever, kdežto R55 na jih. A aby to nebylo jednoduché, staničení R55 u Hulína zase začne od toho kilometru, kde u Přerova skončilo. Řidič se možná bude divit, že po šestnáctikilometrové dálnici D1 mezi Přerovem a Hulínem dle údajů na kilometrovnících vlastně nic neujel.

Peážní úseky dálnic jsou často upravovány pro vyšší provoz, který společné vedení tras přináší. Například jsou tyto úseky šestipruhové namísto čtyřpruhových, ale tady se s více pruhy zatím nepočítá.

U Hulína se v roce 2007 začala připravovat výstavba velké křižovatky dálnice D1, kde se R55 od společné trasy zase odpojí. I tato křižovatka měla být původně jiného typu a křižovat se tu měly úplně jiné dálnice a rychlostnice. Ale kvůli tolika změnám tras a hlavně čísel dálnic se z hulínské křižovatky stala křižovatka s nejvíce přepracovanými projekty. Připomeňme jen některá postupně plánovaná křížení D1 s D47 a R55, které bylo později změněno na křížení D1 s D47, R49 a R55. Nakonec to skončilo zrušením dálnice D47 a její nahrazení dálnicí D1, která se tu bude křížit s R49 a s R55. Jenže právě ona poslední změna si vyžádala největší úpravy, protože původně přímá hlavní trasa dálnice se má na křižovatce stočit o devadesát stupňů. Takže řidiči jedoucí od severu na jih a opačně už nebudou moci pokračovat v přímém směru jak bylo původně předurčeno, ale budou muset na křižovatce sjíždět a zase najíždět. Naštěstí to nebude tak krkolomné jako u odbočení do ostatních směrů.

Na stejné křižovatce u Hulína bude zároveň začínat R49, která bude namísto dálnice D1 pokračovat na východ ke slovenským hranicím. I její trasa byla upravována a počítalo se i s verzí, že bude začínat u Otrokovic na křižovatce s R55. Doprava od Prahy by tak nejprve u Hulína odbočila na R55 a teprve z ní by pak sjela na R49. Nakonec byla prosazena trasa přímá a provoz od Prahy sjede z dálnice D1 přímo na R49. První kilometry trasy R49 vedou na dohled od R55 takřka souběžně, až se zdá, jestli to není zbytečné. Například obec Pravčice se kvůli tomu ocitne v sevření dálnic ze tří stran.

Dočasný konec R55 na severu Otrokovic.Na úsek z Hulína do Otrokovic, který by se měl stavět v roce 2008 a dokončení se odhaduje na rok 2011, bude navazovat další úsek do Uherského Hradiště. Zřejmě s předstihem bude zase postavena druhá část obchvatu Otrokovic. První - severní část sice výrazně Otrokovicím pomohla, ale pokud někdo sleduje trasu I/55 a nejede přes Zlín, zprovozněný úsek okolo Otrokovic mu moc nepomůže. Vyhne se sice centru a častým kolonám, ale stejně musí na křižovatce se silnicí I/49 sjet a opět projet částí města. Tyto útrapy vyřeší jedině jižní části obchvatu k Napajedlům.

Od Napajedel do Uherského Hradiště by pak R55 měla vést podél západní strany současné silnice I/55. Jinudy to ani není kvůli zátopové oblasti řeky Moravy možné. Z Otrokovic okolo Napajedel do Babic by se mělo začít stavět nejdříve v roce 2009.

Západně od Uherského Hradiště vyroste křižovatka se silnicí I/50, tvořící už nyní jižní obchvat města. Až sem povede R55 na dohled od staré silnice, ale dále k Hodonínu už bude R55 pokračovat ve svém vlastním koridoru, poměrně vzdáleném od současné silnice I/55.

Od Uherského Hradiště to bude kolem Polešovic, západně podél železniční trati. Silnici I/54 překříží zřejmě mezi obcemi Vracov a Bzenec a u Hodonína se R55 protáhne mezi Dubňany a Ratíškovicemi. Řeku Kyjovku by R55 měla překročit mezi rybníky, v místě kde jí překračuje silnice II/380. Odtud by se jižně kolem Dolních Bojanovic a Prušánek opět přiblížila na dohled k současné silnici I/55 a u Břeclavi se napojila na dálnici D2.

Díky vzdálenější trase dojde k obrovskému zkrácení vzdálenosti mezi Uherským Hradištěm a Břeclaví. Jenže trasa nevede jenom daleko od staré silnice, na kterou by se dalo v případě potřeby sjet, ale zdaleka se vyhýbá i městům na řece Moravě. Ke všemu se tato trasa ani nelíbí ekologům, protože má procházet obrovskou souvislou lesní plochou, sloužící ptactvu k hnízdění. Proto jsou přes les navrhovány i taková monstrózní opatření, jako třeba skleněný tunel, či spíše zastřešení vozovky. Kvůli vysoké hladině spodní vody totiž nelze komunikaci úplně zahloubit pod zem a zalesnit.

Určitě by bylo výhodnější vést R55 východně od staré silnice a tedy i blíže k městům. Nejenže by R55 vytvořila jejich obchvat, ale napojovaly by se na ní i veškeré silnice vedoucí ze Slovenska. Avšak i tudy by se trasa neobešla bez problémů, tentokrát kvůli vlnitému terénu, spoustě údolí a vinic a na jihu kvůli CHKO Bílé Karpaty. Okolo Hodonína, mezi Rohatcem a Břeclaví by zase bylo vhodnější využít stávající silnici a tu přestavět na rychlostnici. Každopádně je nejdůležitější ochránit zdejší lužní lesy a slepá ramena řeky Moravy.

Ze stavby křižovatky u Zlína-Malenovic se silnicí I/49.Je také možné, že rychlostní komunikace R55 bude budována v plné šíři jen v úsecích s vysokou vytížeností dopravy. Z Olomouce do Uherského Hradiště bude určitě již od počátku vybudována v plném čtyřpruhovém uspořádání, ale dále až do Břeclavi se v první fázi možná vybuduje jen poloviční profil, který bude postupně rozšiřován.

R55 má končit na křižovatce s dálnicí D2 u Břeclavi, ale silnice I/55 bude i nadále pokračovat dál přes Břeclav k rakouským hranicím. Tady se však už plánuje pouze klasická dvoupruhová silnice, která namísto městem povede po obchvatu.

V poslední době se však stále stupňuje tlak nejen ekologů, aby se i poslední kilometry silnice I/55 na hranice s Rakouskem postavily jako rychlostní silnice nebo dokonce dálnice a nahradila se tím plánovaná dostavba R52 k hraničnímu přechodu u Mikulova. Tato alternativa vedení dálnice do Vídně však má svá pro i proti. Na první pohled se možná zdá, že je trasa E461 Brno-Vídeň výhodnější právě přes Břeclav. Stačilo by vlastně postavit jen asi dvanáct kilometrů od dálnice D2 ke hranicím a bylo by hotovo. Tedy zhruba polovinu délky trasy, kterou je ještě nutné na R52 do Mikulova postavit. I Rakušané by několik kilometrů dálnice na své straně ušetřili. Také Pálavě a vodní nádrž Nové Mlýny by se rychlostnice vyhnula. 

Jenže jsou tu i zápory. Takřka úplně celá dvanáctikilometrová trasa, nepočítaje další kilometry na rakouské straně, by musela vést po estakádě nebo soustavě estakád. Trasa totiž vede přes rozsáhlou oblast lužních lesů, či jejich pozůstatků a je doslova proseta řekami, potoky, vodními kanály a mokřinami. Už stavba dálnice D2 se u hranic se Slovenskem potýkala s problémy a to se tenkrát moc ekologie neřešila. Většina úseku se prostě zasypala náspem. Silniční obchvat se stejně musí postavit, namítají mnozí. Jenže obyčejný obchvat může vést těsně okolo města, různě se klikatit a nemusí být proto tak velkorysý.

Navíc Rakušané mají zájem stavět svou dálnici A5 jen k Mikulovu a ne k Břeclavi. V současné době jsou už první úseky dálnice rozestavěné a Rakousko se nehodlá zastavit 20 kilometrů od hranic jen kvůli Česku, které se nemůže rozhodnout kudy. I v Rakousku sílí na vládu tlak obcí na staré silnici č.7, které ve dne v noci obtěžuje doprava mezi Brnem a Vídní.

Avšak největším nedostatkem navrhované trasy přes Břeclav je nežádoucí a neplánovaná změna koncentrace dopravy. silnice I/52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem by se sice významně zklidnila na úroveň druhé třídy, avšak o to více by se přetížila dálnice D2. Ta by se totiž stala peážním koridorem, pro který vůbec nebyla stavěna. Navíc by tento koridor byl padesát kilometrů dlouhý, což je takřka nevídané. Zatímco přeplněná dálnice D2 by se brzy musela začít rozšiřovat na šest pruhů, dnes čtyřpruhová moderní R52 z Brna do Pohořelic by zela prázdnotou. Údržba komunikace dálničního typu je velice drahá a vyplatí se stavět jen na dálkových tazích. Nakonec by tedy kratší varianta přes D2 stála ještě několikrát víc než prodloužení R52.

Každopádně, ať už bude R55 končit u Břeclavi anebo až za ní, stane se velice důležitou moravskou severojižní magistrálou, která pomůže desítkám obcí s desítkami tisíc obyvatel, zbavit se zbytečné dopravy na zastaralé I/55.

autor © Jan Slovík , 20. března 2002.
upraveno a doplněno o nová fakta 17.10.2007.


poslední změny na stránce: 12. února 2008